Subjektům z veřejného a soukromého sektoru za předpokladu, že  mají připraveny projektové záměry a mají zájem o jejich realizaci s dotací z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod (dále jen ROP JV). Získání dotace je podmíněno zpracováním projektové žádosti (dále jen „žádost“), která získá potřebné bodové hodnocení v soutěži s ostatními projekty.

Příručka je rozdělena na 2 části:

• I. část Příručka pro žadatele
• II. část Příručka pro příjemce

• Provést žadatele zpracováním žádosti, především upozornit na možná úskalí při předložení žádosti;
• vysvětlit proces hodnocení žádosti, výběr projektu a uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace (dále jen Smlouva);
• seznámit s činnostmi souvisejícími se samotnou realizací projektu, např.: předkládání monitorovacích hlášení a zpráv mapujících průběh realizace projektu, kontrolu  projektu, žádost o platbu nebo závěrečná zpráva.

• Získejte základní informace o možnostech podpory vašeho záměru:
  • na webové stránce Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod www.jihovychod.cz ;
  • na adrese dotaz@jihovychod.cz ;
  • na seminářích a konferencích;
  • během konzultací na příslušných pracovištích Odboru implementace Brno/Jihlava;
• zpracujte kvalitní projektový záměr s jasným cílem, vstupy a výstupy projektu (projekt musí být v souladu s požadavky a cílem programu ROP JV, být realizovatelný, odpovídat možnostem žadatele a okolnímu prostředí – je třeba vyřešit technické, finanční, personální a časové nároky projektu).

• Odbor implementace projektů Brno, Kounicova 13

Ing. Jan Karásek, vedoucí odboru, tel: 532 193 505, email: karasek@jihovychod.cz;

• Odbor implementace projektů Jihlava, Žižkova 89

Ing. Erika Šteflová, vedoucí odboru, tel: 532 193 600, email: steflova@jihovychod.cz.

Předejdete možným nedorozuměním a nesprávnému pochopení podmínek programu podpory.  Upozorníme vás na časté chyby a nedostatky objevující se v žádostech a projektech k danému programu a seznámíme vás se všemi formálními požadavky, které je nezbytně nutné dodržet. Vyhnete se tak následným opravám formálních nedostatků a možnému vyřazení projektu pro nesplnění základních podmínek.

Jednotlivé Odbory implementace projektů neposkytují konzultace 5 dnů před ukončením každé výzvy a 10 dnů po ukončení každé výzvy. V těchto dnech dochází k příjmu projektových žádostí a posuzování formálních náležitostí projektů.

Datum zahájení projektu

Datum zahájení přípravných prací (projektová dokumentace, zadávací řízení, atp.).

Datum finančního uzavření projektu

Datum proplacení poslední žádosti o platbu z veřejných zdrojů na účet příjemce.

Datum zahájení fyzické realizace projektu (relevantní pro projekty zakládající veřejnou podporu)

Datum zahájení dodávek, stavebních prací, poskytování služeb a fyzických prací¹ (u stavebních prací doloženo prvním záznamem ve stavebním deníku nebo první právně závazný akt smluvního vztahu (datum vystavení objednávky, uzavření smlouvy, uskutečnění zdanitelného plnění) - podle toho, který z aktů nastal dříve (s výjimkou projektové dokumentace). Tj. první činnosti vztahující se k projektu po tzv. datu přijatelnosti projektu = den uvedený v žádosti o dotaci. Projekt nelze fyzicky zahájit před datem registrace projektu na místně příslušném pracovišti OIP.

Datum ukončení projektu

Jedná se o datum uvedené ve smlouvě. Datum ukončení realizace projektu (nebo také datum ukončení projektu) = datum předložení Závěrečné monitorovací zprávy společně se závěrečnou žádostí o platbu.

Doba realizace projektů

Doba realizace projektů je od data zahájení realizace projektů do data ukončení projektu, nejpozději však tři roky od podpisu Smlouvy.

Ve výjimečných případech může vedoucí OIP rozhodnout o prodloužení doby realizace projektu.

Doba realizace projektu "Projektový manažer IPRM" trvá do skončení doby realizace posledního projektu v daném IPRM.

Dodavatel

Fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce.

Etapa

Projekt lze rozdělit na etapy (časové), po jejichž ukončení může, u projektů s celkovými způsobilými výdaji nad 10 milionů korun musí, příjemce žádat o průběžnou platbu. Nejkratší možná etapa je tříměsíční a zároveň nejnižší možná výše žádosti o platbu je 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Etapy se nemohou navzájem překrývat. Při finančním objemu celkových způsobilých výdajů projektu nad 10 milionů korun je žadatel povinen, vyjma projekty na nákup vozidel ve veřejné hromadné dopravě, projekt rozdělit na etapy dle výše uvedených pravidel tak, aby první etapa skončila do jednoho roku od podpisu Smlouvy. Do 30 kalendářních dní od ukončení první etapy je příjemce povinen podat Žádost o platbu.

----------------------------------------
^{1 Za zahájení stavby se považuje den zahájení prací na vlastním provádění stavby, přičemž započetí těchto prací lze prokazatelně ověřit (např. záznamem ve stavebním deníku).}

^{2 Neplatí v případě projektů podléhajícím modifikovanému systému plateb.}

V rámci ROP JV se mohou obecně o podporu ucházet následující žadatelé patřící mezi oprávněné příjemce: (vymezení konkrétních možných příjemců pro jednotlivé oblasti podpory je uvedeno v Prováděcím dokumentu ROP JV):

• kraje;
• obce;
• svazky obcí³;
• organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi⁴;
• provozovatel drážní dopravy;
• nestátní neziskové organizace:
• • občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění;
  • obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění;
  • církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění a také jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí;
  • nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění;
• vzdělávací instituce⁵;
• malí a střední podnikatelé⁶:
• • podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 se za středního podnikatele považuje podnikatel, pokud:
  • • zaměstnává 50 až 249 zaměstnanců;
    • jeho aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR;
    • splňuje kritérium nezávislosti dle přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004;
  • podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 se za malého podnikatele považuje podnikatel pokud:
  • • zaměstnává 10 až 49 zaměstnanců;
    • jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR;
    • splňuje kritérium nezávislosti dle přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004;
  • podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 se za drobného podnikatele považuje podnikatel, pokud:
  • • zaměstnává méně než 10 pracovníků;
    • jeho aktiva uvedená v rozvaze nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil EUR;
    • splňuje kritérium nezávislosti dle přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004.

----------------------------------------
³Dobrovolné svazky obcí vytvořené podle zákona č. 128/2000 Sb, o obcích.
⁴V případě organizací zakládaných kraji či obcemi musí splňovat podmínky vymezené pro tuto organizaci v Prováděcím dokumentu ROP JV.
⁵Školská zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku musí splňovat podmínky vymezené pro tato zařízení v Prováděcím dokumentu ROP JV.
⁶Dle § 2 zákona č. 47/2002 Sb. se za malého a středního podnikatele považuje podnikatel splňující kritéria stanovená přímo použitelným předpisem ES, kterým je příloha č. I k Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001. Podnikatelé musí splňovat podmínky pro ně vymezené v Prováděcím dokumentu ROP JV. Návod, jak posoudit velikost podniku, najdete nahttp://www.czechinvest.org/definice-msp.
⁷Drobní podnikatelé spadají do kategorie malých a středních podnikatelů. 

Příjemce

• musí být oprávněn k podnikání nebo činnosti na území ČR odpovídající podporované ekonomické nebo jiné činnosti, k jejímuž uskutečňování je projekt realizován;
• musí být zaregistrován na finančním úřadě podle § 33,odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění;
• nesmí mít podle svého čestného prohlášení žádné nedoplatky vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Posečkání s úhradou nedoplatků nebo dohoda o úhradě nedoplatků se považují za vypořádané nedoplatky;
• nesmí mít podle svého čestného prohlášení nedoplatky z titulu mzdových nároků jeho zaměstnanců;
• musí splnit další náležitosti pro oprávněného žadatele v konkrétní oblasti podpory specifikované v Prováděcím dokumentu ROP JV.
  

1. Dotace lze čerpat pro projekty realizované v regionu soudržnosti Jihovýchod, tzn. na území kraje Vysočina a  Jihomoravského kraje (s výjimkou dobře odůvodněných projektů předložených v rámci prioritní osy 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu).  Rozhodující je místo realizace projektu, nikoli sídlo (místo podnikání) žadatele. Rozhodujícím kritériem pro posouzení způsobilosti jsou dopady projektu s přihlédnutím k povaze a smyslu projektu. Region, na který se vztahuje daná podpora, musí mít z realizace projektu prokazatelně úplný nebo převažující prospěch.
2. Žadatel musí dodržet skladbu financování a minimální přípustnou výši celkových způsobilých výdajů na projekt u jednotlivých oblastí podpory, jak je uvedeno v Prováděcím dokumentu ROP JV.
3. Konkrétní projekt může být podán pouze v rámci jedné oblasti podpory.
4. Žadatel může podat libovolný počet projektů spadajících pod různé operační programy, případně i více projektů do jednoho programu. Na každý způsobilý výdaj lze však poskytnout podporu pouze jednou.
5. Ve všech projektech musí být vyjasněny související majetkoprávní vztahy.
6. Za projekty realizované v partnerství je odpovědný pouze žadatel, který musí zajistit plnění podmínek ROP JV. Partner do projektu vkládá majetek, poskytuje odborné služby nebo zajišťuje spolufinancování projektu atd. Partner nesmí být dodavatelem stavebních prací, služeb a dalších plnění.
7. Žadatel musí splňovat následující podmínky:
   • na majetek žadatele nebyl prohlášen konkurz nebo není předmětem jednání vedoucího ke vstupu do likvidace nebo k uvalení nucené správy nebo nemá pozastavení podnikatelské aktivity nebo nebyl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nenachází v podobné situaci vyplývající z příslušných obecně závazných právních předpisů ČR;
   • závažným způsobem neporušil povinnosti vyplývající z obecně závazných právních předpisů ČR nebo legislativy EU;
   • postupuje v souladu s Pokyny pro zadávání zakázek;
   • nedojde u něj ke konfliktu zájmů dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů;
   • poskytne ÚRR všechny požadované informace a nedopustí se závažného zkreslení informací předložených ÚRR, které byly podmínkou účasti ve výzvě nebo tvoří součást Smlouvy;
   • nepokusí se získat důvěrné informace a nepokusí se ovlivnit hodnotitele nebo ÚRR v průběhu vyhodnocovacího procesu výzvy.
8. Monitorovací indikátory a jejich kvantifikace - každý žadatel je povinnen v rámci žádosti uvést, jaké monitorovací indikátory projekt naplňuje včetně jejich číselného vyjádření. Zároveň se žadatel musí v rámci BENEFIT7 zavázat ke všem relevantním monitorovacím indikátorům (minimálně k jednomu; v rámci vyhlášené výzvy může být uveden i vyšší počet indikátorů). Tyto údaje slouží i pro hodnocení projektu, a v případě projektu doporučeného k financování, jsou následně převáděny do Smlouvy. Monitorovací indikátory jsou závazné. Indikátory nelze v průběhu trvání projektu (ani v době jeho udržitelnosti) měnit, pokud k tomu nevedou závažné okolnosti a zároveň tuto změnu, která nesmí vést ke změně cíle projektu, musí odsouhlasit místně příslušné pracoviště OIP. Nedodržení monitorovacích indikátorů může vést k částečnému nebo dokonce k úplnému odebrání poskytnuté dotace. Přehled indikátorů pro daný typ oblasti podpory bude specifikován ve výzvě (může být např. omezen jejich počet) a je přílohou této příručky.
9. Horizontální kritéria – žádný projekt nesmí mít negativní vliv[1] na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Projekty vhodné k podpoře musí přispívat k naplnění těchto dvou principů:

• rovné příležitosti mohou být v projektech prosazovány prostřednictvím odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny a  rozšíření jejich přístupu k projektovým aktivitám. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace. Vztahuje se i na další znevýhodněné skupiny (dlouhodobě nezaměstnané, drogově závislé, propuštěné vězně, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí aj.);
• udržitelný rozvoj představuje prioritu pro začlenění ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny při přípravě a realizaci projektů. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Žadatel má povinnost doložit, že jeho projekt nemá na tyto oblasti negativní vliv.

 [1] Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti jsou ty, u nichž sice rovné příležitosti nejsou jejich hlavní náplní, podílí se však na odstraňování nerovností. Např. zohledňují odlišné potřeby a zájmy žen a mužů, zdravotně postižených, etnických minorit při definování cílů projektu, obsahují opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí jako doprovodná opatření k vlastní náplni projektu, a to v těch oblastech, kde působí (pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury). Zároveň přispívají také k odstranění diskriminací, resp. nerovností. Více www.strukturalni-fondy.cz.

Pozitivní vliv na udržitelný rozvoj mohou mít projekty i přesto, že nebudou výhradně zacíleny na životní prostředí. Pozitivní vliv znamená např. tříděním odpadů, využitím tzv. brownfields, zvýšením retenční schopnosti krajiny, snížením hluku apod.

Příjemce podpory je povinen zajistit řádnou realizaci projektu dle smluv uzavřených s dodavatelem (dodavateli) vybraným:

1. na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je-li zadavatelem podle tohoto zákona; 
2. na základě Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v programovém období 2007-2013, které schválila vláda ČR usnesením č. 48/2009 (dále jen „Postupy pro zadávání zakázek), které jsou Přílohou této Příručky s názvem „Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013", je-li zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a zadává zakázky malého rozsahu;
3. na základě Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v programovém období 2007-2013, je li zadavatelem, který pod vymezení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nespadá.

Pokud lze na předmět zakázky aplikovat buď přímo ze zákona, nebo u příjemců, kteří nejsou zadavateli podle zákona analogicky, některou výjimku z postupů stanovených zákonem č. 137/2006 Sb. v:

1. § 18 odst. 1, jedná-li se o nadlimitní¹ nebo podlimitní veřejné zakázky veřejného zadavatele a o nadlimitní veřejné zakázky sektorového zadavatele a zákon č. 137/2006 Sb. nevyhrazuje konkrétní výjimku pouze veřejnému zadavateli,
2. § 18 odst. 2, jedná-li se o podlimitní veřejné zakázky veřejného zadavatele,
3. § 19 odst. 2 až 7 a § 20, jedná-li se o nadlimitní veřejné zakázky sektorového zadavatele.

nemá příjemce povinnost postupovat podle Postupů pro zadávání zakázek.

Řídící orgán stanovil tyto finanční limity zakázek, úroveň kvalifikačních předpokladů dodavatelů a způsoby jejich prokázání:

Zakázkou malého rozsahu 1. kategorie se pro účely Postupů pro zadávání zakázek rozumí zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 200 000 Kč (bez DPH). Splnění kvalifikace ze strany uchazečů o zakázku není požadováno.

Zakázkou malého rozsahu 2. kategorie se pro účely Postupů pro zadávání zakázek rozumí zakázka, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne částku 200 000 Kč (bez DPH) a nedosáhne částky 800 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na dodávky nebo zakázky na služby nebo částky 2 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na stavební práce. Zadavatel je povinen požadovat kopii dokladu, kterým uchazeč prokáže svou právní existenci a oprávnění k výkonu činností, které jsou předmětem zakázky.

Zakázkou malého rozsahu 3. kategorie se pro účely Postupů pro zadávání zakázek rozumí zakázka, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne částku 800 000 Kč (bez DPH) a nedosáhne částky 2 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na dodávky nebo zakázky na služby resp. přesáhne 2 000 000 Kč (bez DPH) a nedosáhne 6 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázek na stavební práce. Zadavatel je povinen požadovat kopii dokladu, kterým uchazeč prokáže svou právní existenci a oprávnění k výkonu činností, které jsou předmětem zakázky.

Zakázkou s vyšší hodnotou 1. kategorie se pro účely Postupů pro zadávání zakázek rozumí zakázka, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne částku 2 000 000 Kč (bez DPH) a nedosáhne částky 10 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na dodávky nebo zakázky na služby nebo částku 6 000 000 Kč (bez DPH) a nedosáhne částky 30 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na stavební práce.

Zakázkou s vyšší hodnotou 2. kategorie se pro účely Postupů pro zadávání zakázek rozumí zakázka, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne částku 10 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na dodávky nebo zakázky na služby nebo částku 30 000 000 Kč (bez DPH) v případě zakázky na stavební práce.

U zakázek s vyšší hodnotou se prokazování splnění kvalifikace řídí obdobnými pravidly jako prokazování splnění kvalifikace u podlimitních veřejných zakázek podle Zákona o veřejných zakázkách². Zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li zadavatel rovněž prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 55 a 56 zákona o veřejných zakázkách obdobně.

Splnění základních kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem. Zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

Zadavatel je oprávněn u všech druhů řízení požadovat doplnění kvalifikace.

V případě, že Postupy pro zadávání zakázek stanoví, že je třeba vyzvat dodavatele, je zadavatel povinen vyzvat pouze takové dodavatele, o kterých se lze objektivně domnívat, že jsou z hlediska své profesní způsobilosti, schopnosti a odbornosti jím požadované plnění schopni řádně a včas dodat.

Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění zakázky, či jinými zvláštními okolnostmi.

Hodnotící kritéria:

Stanovení transparentních a nediskriminačních hodnotících kritérií pro hodnocení předložených nabídek je zásadní skutečností pro správnou realizaci zadávacího řízení.

Zadavatel je povinen vybrat a ve výzvě k podání nabídek uvést jedno z těchto kritérií pro hodnocení nabídek:

• kritérium ekonomická výhodnost nabídky - v tomto případě musí být vždy jedním z dílčích kritérií nejnižší nabídková cena
• kritérium nabídková cena

Přitom každé z kritérií (i dílčích) musí mít předem stanovenou svoji váhu a musí být uveden způsob, jakým bude kritérium hodnoceno, aby uchazeč o zakázku mohl předpokládat, které skutečnosti považuje zadavatel za rozhodující při posuzování nabídek.

Zadavatel je povinen předložené nabídky hodnotit podle kritérií, které stanovil a oznámil ve výzvě k předkládání nabídek.

U zadávacích řízení je zakázáno použití smluvních podmínek, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, jako dílčího hodnotícícho kritéria (např. výše smluvní pokuty, výše bankovní záruky za zajištní závazků dodavatele, apod.).

Oznámení o zahájení zadávacího řízení:

Příjemce je povinen zveřejnit oznámení o zahájení výběrového řízení. Zveřejnění se provede zpřístupněním údajů, které jsou obsahem výzvy, na webových stránkách Regionální rady Jihovýchod. Zveřejňovány budou základní informace o všech zakázkách a zadávacích řízeních s hodnotou nad 200 000 Kč bez DPH. Systém provádí kontrolu správnosti zvolených lhůt a umožňuje vkládat veškerou dokumentaci k řízení v elektronické formě. Povinnost se týká i těch subjektů, které v souladu se zákonem o veřejných zakázkách zveřejňují zadávací řízení v centrálním informačním systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Zákaz losování

U zadávacích řízení je zakázáno použití náhodného výběru provedeného losem za účelem omezení počtu zájemců.

Kontrola výběrových řízení na dodavatele

Příjemci jsou povinni předložit ke kontrole veškerou dokumentaci vztahující se k výběrovým řízením na dodavatele ještě před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem (nejlépe po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky). Úřad Regionální rady si vyhrazuje 35 denní lhůtu na posouzení, zda výběrové řízení proběhlo v souladu s pravidly ROP JV a výdaje spojené s tímto výběrovým řízením bude možné při následné kontrole žádosti o platbu označit za způsobilé. Příjemce bude o výsledku kontroly ze strany Úřadu Regionální rady informován. Povinnost předložit dokumentaci vztahující se k výběrovému řízení se vztahuje na všechny příjemce, bez ohledu na skutečnost zda postupují dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebo dle pokynů pro zadávání zakázek uvedených v Příručce pro žadatele a příjemce vztahující se k příslušné výzvě.

Příjemce předkládá dokumentaci vztahující se k výběrovému řízení ke kontrole v listinné podobě včetně vítězné nabídky na příslušném pracovišti Odboru implementace projektů s tím, že pokud je součástí zadávací dokumentace k výběrovému řízení projektová dokumentace pak může být předložena v elektronické podobě.

Předmětem kontroly dokumentace vztahující se k výběrovým řízením jsou pouze výběrová řízení vztahující se k způsobilým aktivitám projektu resp. ke způsobilým výdajům.

Před zahájením zadávacího resp. výběrového řízení, může každý příjemce dle svého uvážení předložit ke kontrole Úřadu Regionální rady text výzvy pro předkládání nabídek a zadávací dokumentaci k zakázce.

Příjemce je povinen zaslat Odboru implementace projektů prostřednictvím elektronické pošty nebo jiným prokazatelným způsobem písemnou pozvánku na otevírání obálek a na každé jednotlivé zasedání hodnotící komise, probíhá-li toto zasedání po registraci projektové žádosti, a to nejpozději sedm kalendářních dnů před jeho konáním (u zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH v případě zakázky na dodávky nebo zakázky na služby nebo částku 6 000 000 Kč bez DPH v případě zakázky na stavební práce).

Výběrové řízení na vícepráce pro zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách

Obecně je z pohledu zákona pro zadávání zakázek nutno na jakékoliv rozšíření předmětu veřejné zakázky pohlížet jako na novou veřejnou zakázku bez ohledu na formu, jakou je provedeno (nová smlouva či dodatek k původní smlouvě), viz § 7 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"). Její zadání musí zadavatel provést způsobem uvedeným v zákoně o veřejných zakázkách, přičemž obecně je pro postup zadavatele podstatná především předpokládaná hodnota veřejné zakázky (viz § 13 odst. 1, resp. odst. 3 a 4 zákona o veřejných zakázkách).

Vícepráce lze (kromě speciálních druhů zadání dle zákona nebo standardního zadávacího řízení) zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění pouze za splnění všech podmínek, které jsou uvedeny v § 23 odst. 5 písm. b) zákona o veřejných zakázkách (dodatečné dodávky z důvodu „technické neslučitelnosti"); - § 23 odst. 7 písm. a) zákona (tzv. vícepráce); - § 23 odst. 7 písm. b) zákona o veřejných zakázkách (opční právo).

Výběrové řízení na vícepráce pro zadavatele dle Pokynů (postupů) pro zadávání zakázek uvedených v Příručce pro žadatele a příjemce

Z hlediska rozšíření předmětu plnění u těchto typů výběrových řízení je nutno na jakékoliv rozšíření předmětu zakázky pohlížet stejně jako v případě výběrových řízení na vícepráce u veřejných zakázek.

V případě zadavatelů zakázek postupujících dle pokynů (postupů) pro zadávání zakázek je přímé zadání dodatečných prací zhotoviteli původní zakázky možné pouze tehdy, jsou-li analogicky splněny podmínky jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona o veřejných zakázkách (dodatečné dodávky z důvodu "technické neslučitelnosti"); - § 23 odst. 7 písm. a) zákona (tzv. vícepráce); - § 23 odst. 7 písm. b) zákona o veřejných zakázkách (opční právo). V takovém případě může zadavatel vyzvat původního dodavatele přímo k uzavření dodatku smlouvy.

Platí pro oba typy výběrových řízení: Do dodržení dvacetiprocentního limitu dle § 23 odst. 7 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se sčítají hodnoty víceprací.

 Další informace k výše uvedené problematice naleznete na webových stránkách portálu o veřejných zakázkách a koncesích www.portal-vz.cz .

¹ Definovány dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb..

² § 62 zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Výše dotace se odvíjí od toho, zda projekt zakládá či nezakládá veřejnou podporu. Veřejná podpora je legislativní zkratka termínu veřejná podpora podnikání.

Evropské společenství směřuje ke společnému trhu; k  tomu, aby členské státy byly prostorem bez hranic. Cílem je volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi všemi státy ES. Už ve své zakládací smlouvě z roku 1958 ES stanovuje obecný zákaz podpory podnikání z veřejných rozpočtů, pokud by tím došlo k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Poskytnutí dotace (nebo jiné výhody) jednomu podniku obvykle naruší nebo hrozí narušením hospodářské soutěže v daném odvětví.

O veřejnou podporu se jedná, jsou-li následující podmínky naplněny současně:

1. podpora je poskytnutá z veřejných prostředků;
2. udělení podpory přináší výhodu pro daný podnik;
3. podpora je selektivní – zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví výroby;
4. podpora ovlivní obchod mezi členskými státy (zde se hledí na to, zda v dané oblasti existuje tzv. relevantní trh a dalším hlediskem je ovlivnění obchodu mezi členskými státy).

Výše uvedené podmínky jsou blíže objasněny na webových stránkách http://www.compet.cz/ nebo http://ec.europa.eu/competition/state_aid/overview/index_en.html.

Z tohoto obecného zákazu existují výjimky stanovené v zakládací smlouvě ES (např. podpory napomáhající hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností) a také jsou stanoveny sekundárním právem ES.

Poskytovatel nesmí udělit příjemci zakázanou veřejnou podporu. Pokud k takovému případu dojde a EK označí takový případ za zakázanou veřejnou podporu, je příjemce povinen tuto podporu včetně úroků poskytovateli vrátit.

Spadá-li projekt pod pojem veřejná podpora, znamená to, že dotaci je možné poskytnout, pouze pokud splňuje podmínky stanovené určitou výjimkou. Obvykle v konkrétním nařízení ES nebo v notifikované podpoře. Prakticky to znamená, že příjemce se musí ujistit, zda je mu dotace poskytována podle nařízení nebo je notifikována.

V ROP JV se uplatňují především tyto výjimky:

1. Nařízení Komise č. 1628/2006, o vnitrostátní regionální podpoře;
2. Smlouva o fungování EU, č. 107–109;
3. Notifikovaná podpora podle čl. 108 Smlouvy o fungování EU;
4. Institut obecného hospodářského zájmu a soukromého investora.

Projekt vytvářející příjmy je definován v čl. 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Obecně se dá říci, že projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakýkoliv projekt zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakýkoliv projekt zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakýkoliv projekt zahrnující prodej nebo pronájem výstupů projektu nebo projektu jako celku nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Při podání žádosti o pomoc z fondů EU se způsobilé výdaje snižují o tyto příjmy, pokud jsou známy, nejpozději však v okamžiku podání poslední žádosti o platbu. Pravidla pro projekty vytvářející příjmy se neaplikují na projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu čl. 87 Smlouvy o založení ES.

V případě, že projekt bude vytvářet příjmy dle předcházející definice, doporučujeme konzultaci na příslušném OIP.

Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy, verze 1, vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj v listopadu 2009 je dostupná na www.strukturalni-fondy.cz v části Národní orgán pro koordinaci – Metodické řízení NSRR – metodická doporučení – Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy.

Jiné peněžní příjmy

Příjemce je povinen nejpozději v okamžiku podání poslední Žádosti o platbu a dále v každé monitorovací zprávě o udržitelnosti, informovat ŘO o skutečné výši jiných peněžních příjmů (jde o příjmy, které nespadají pod čl. 55 Nařízení rady č. 1083/2006). Pokud je takto vykázaná výše příjmů vyšší, než je plánováno ve smlouvě o poskytnutí dotace, dojde k pokrácení předložené žádosti o platbu nebo bude příjemce vyzván k navrácení části proplacených prostředků.

Příjmy dle čl. 55 odhadnutelné předem

U projektů vytvářejících příjmy dle čl. 55 Nařízení rady č. 1083/2006, u nichž je možné příjmy odhadnout předem, je příjemce povinen nejpozději v okamžiku podání poslední Žádosti o platbu provést aktualizaci výpočtu finanční mezery. Pokud je aktualizovaný výpočet finanční mezery o více než 10 % vyšší než ve Smlouvě o poskytnutí dotace nebo dodatku, dojde k pokrácení předložené žádosti o platbu nebo bude příjemce vyzván k navrácení části proplacených prostředků. Vývoj výše finanční mezery bude sledován až do okamžiku uzavření programu. Do té doby tedy může být příjemce na základě aktualizace výpočtu finanční mezery vyzván k navrácení části proplacených prostředků. V takovémto případě je vyhotoven dodatek ke Smlouvě o poskytnutí dotace.

Příjmy dle čl. 55 neodhadnutelné předem

U projektů vytvářejících příjmy neodhadnutelné předem dle čl. 55 Nařízení rady č. 1083/2006 je příjemce povinen v okamžiku uplynutí 5 let od ukončení realizace projektu vypočíst skutečnou výši finanční mezery projektu na základě dosud realizovaných čistých příjmů projektu alokovaných na způsobilou část investičních výdajů projektu poměrným způsobem, přepočítat výši podpory a rozdíl mezi vypočtenou a poskytnutou podporou odvést řídícímu orgánu. Přepočet finanční mezery a výše podpory uvede příjemce v monitorovací zprávě. Vývoj výše finanční mezery bude sledován až do okamžiku uzavření programu. Do té doby tedy může být příjemce na základě aktualizace výpočtu finanční mezery vyzván k navrácení části proplacených prostředků.

Příjemce provede výpočet finanční mezery pouze v rámci aplikace eCBA. Tato aplikace provádí výpočet na základě vstupních dat v eCBA automaticky. Je nezbytné, aby vyplněná  data souhlasila s daty uváděnými v aplikaci BENEFIT. Tištěné výstupy výpočtu finanční mezery v rámci aplikace eCBA jsou povinnou přílohou závěrečné monitorovací zprávy a monitorovacích zpráv o udržitelnosti projektu.

Podrobný postup pro vyplnění dat pro výpočet finanční mezery v rámci aplikace eCBA je uveden na webových stránkách Regionálního operačního programu Jihovýchod (www.jihovychod.cz).

Vracení prostředků

Pokud je příjemce vyzván k navrácení části prostředků, má povinnost prostředky bez zbytečného prodlení (nejpozději do 30 kalendářních dní od vyzvání) vrátit do rozpočtu poskytovatele. Příjemce prostředky vrací na účet, který mu poskytovatel sdělí. Při vracení dotace je příjemce povinen uvést stejný variabilní symbol, pod kterým obdržel platbu dotace.

Ve vybraných oblastech podpory ROP JV bude pro naplňování cílů intervencí a programu umožněno financovat opatření, která svým charakterem spadají do oblasti pomoci ESF. Křížové financování¹ bude možné uplatnit na základě čl. 34, odst. 2, obecného nařízení. Podmínkou pro schválení křížového financování je nezbytnost daného opatření pro uspokojivou realizaci projektu a přímá souvislost s projektem. V těsné návaznosti na vybudování infrastruktury, křížové financování doplňkově zajistí počáteční realizaci a průběh aktivit projektu jinak podporovaných z ESF.

Křížové financování je umožněno v oblasti podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a v celé prioritní ose 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel.

V oblasti podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch se bude jednat o projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoj služeb v cestovním ruchu, neboť socioekonomická analýza potvrzuje, že existující potenciál pro cestovní ruch v regionu Jihovýchod je využíván jen z části. Důvodem je mimo jiné i nedostatečné vzdělání personálu v oblasti služeb cestovního ruchu.  

V prioritní ose 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel se jedná o projekty zaměřené na vybudování infrastruktury veřejných služeb (sociální a vzdělávací infrastruktura), neboť materiální zázemí je nezbytné doplnit vzděláváním poskytovatelů, zadavatelů, zaměstnanců i uživatelů související se změnou charakteru poskytovaných služeb². V oblasti vzdělávání bude možné podpořit tvorbu vzdělávacích programů souvisejících s novou infrastrukturou a vybavením škol a školských zařízení, s podporou rovných příležitostí dětí a žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami³.

Při poskytování křížového financování bude v každém jednotlivém případě ŘO ROP JV zkoumat potřebnost použití tohoto nástroje a výši křížového financování vzhledem k celkovému rozpočtu projektu (ŘO bude dodržovat jednotné limity podpory na jeden projekt, které vychází z Pokynů pro křížové financování). ŘO ROP JV může rozhodnout, zda v dané výzvě bude či nebude uplatněno křížové financování. Při aplikaci křížového financování bude postupováno v souladu s "Pokyny pro křížové financování na programové období 2007-2013" vydanými na národní úrovni tak, aby byla dodržena příslušná ustanovení nařízení ES.

Limit pro využití křížového financování je stanoven na maximální výši 9 % pro prioritní osy 2 a 3 ROP JV a bude sledována na úrovni projektů v rámci ROP JV formou vyplnění alokovaných prostředků na křížové financování žadatelem do systémů BENEFIT7 a přeneseně do MONIT7+.

Aktivity v rámci křížového financování budou uhrazeny pouze v rámci závěrečné platby, nebudou tedy hrazeny v průběhu realizace projektu. Není možné přesouvat finanční prostředky mezi prostředky ERDF určenými na křížové financování a ostatními prostředky ERDF ve schváleném rozpočtu. Přesuny jsou možné pouze v rámci položek vztažených k prostředkům ERDF určeným na křížové financování (kapitoly 8-11 Rozpočtu), resp. pouze mezi ostatními prostředky ERDF (tedy mezi všemi kapitolami vyjma kapitoly 8-11 Rozpočtu).

 ^{1 Základní legislativní předpisy pro křížové financování jsou:}

• ^{- čl. 34 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11.července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondua Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č.1260/1999,}
• ^{- čl. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1080/2006 ze dne 5.července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a zrušení nařízení (ES) č.1783/1999, čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1081/2006 ze dne 5.července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999.}

 ^{2 V návaznosti na OP LZZ oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit, oblast podpory 3.3 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života, oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce}

^{3 Návaznost na OP VK prioritní osu 1 Počáteční vzdělávání.}

Kapitola 1 uvádí žadatele i příjemce do problematiky zpracování žádosti o poskytnutí dotace a zdůrazňuje významné pojmy. Vymezení žadatele/příjemce je jedním z prvotních kroků pro získání dotace. Jedna z podkapitol je věnována velice důležitému tématu a to výběrovému řízení na dodavatele. Tomuto tématu je třeba věnovat dostatek pozornosti, aby se předešlo případným problémům při jeho kontrole. V této části příručky se dále žadatel/příjemce dozví více informací o veřejné podpoře, křížovém financování atd. Současně s touto úvodní částí příručky doporučujeme prostudovat Prováděcí dokument ROP JV, který je dostupný na www.jihovychod.cz vždy u příslušné výzvy v části pro žadatele - aktuální výzvy nebo jeho nejnovější verze v části pro žadatele – dokumenty ke stažení. Prováděcí dokument podrobně popisuje jednotlivé typy podporovaných aktivit v rámci prioritních os a oblastí podpory, způsobilost výdajů, veřejnou podporu atd.