Kulturní dům má nový kabát a moderní výbavu

Vysočina - regionální týdeník | 20.5.2010 | rubrika: Zpravodajství | strana: 4 | autor: TOMÁŠ POHANKA

Soldánová: Pokud bude město podporovat naši činnost, měl by objekt plnit funkci místa setkávání lidí z různých vrstev, oborů i organizací

Nové Město na Moravě – Necelý rok trvala výluka v kulturním domě v Novém Městě na Moravě. Budova totiž získávala nejen nový vnější kabát. Značných změn a modernizace se dočkal i interiér objektu. „V přízemí jsou k dispozici velký sál a dva menší sály. Upraveny byly také vestibul a šatna. V patře vznikly v prostoru bývalé vinárny dvě nové zasedací místnosti," vyjmenovala z dlouhého seznamu novinek Vlasta Soldánová, ředitelka Novoměstských kulturních zařízení.

* Můžete v krátkosti připomenout historii Novoměstských kulturních zařízení i kulturního domu?

Kulturní dům v Novém Městě na Moravě byl postaven v letech 1972 – 1976 a nahradil na tomto místě původně postavenou sokolovnu. Ihned po svém otevření sloužila budova jako sdružený klub podniků, organizací a ZV ROH v Novém Městě na Moravě. Sdružovaly se tam také další podniky, jimž sloužil objekt pro pořádání schůzí, porad, konferencí, ale i plesů, zábav apod. Toto sdružení se v roce 1989 rozpadlo a kulturní dům převzal Městský úřad Nové Město na Moravě jako jeho zřizovatel. Před rokem 1989 se provoz a činnost kulturního domu hradily ze sdružených prostředků, což v praxi znamenalo, že pronájem prostor byl prakticky zdarma. Po roce 1989 však tato „výhoda" z let minulých přestala platit.

* Při takovém množství akcí jistě musí docházet k nutnému opotřebení interiéru, ale i exteriéru celého objektu. Jak jste si s touto skutečností poradili?

Postupnou renovací. Některé vybavení je od otevření „kulturáku" prakticky původní, ale jak se s postupem doby měnily klubovny v kanceláře, renovovalo se i jejich vybavení. Chloubou i nadále zůstává gobelínový salonek vyzdobený velkým gobelínem, který zhotovili v roce 1975 manželé Lázničkovi z Třebíče. V roce 2004 jsme stáli před rozhodnutím, zda opět se značnými náklady a provizorně opravit střechu a okna u vstupní části kulturního domu, nebo se pokusit o získání státní dotace a kulturní dům opravit celkově, tedy vyměnit střechy, opláštění kulturního domu a udělat nový vchod s výtahem, který by sloužil všem starším a nejen handicapovaným občanům, pro něž byla před časem namontována pojízdná plošina.

* Která varianta rekonstrukce zvítězila?

Po projednání s vedením města, naším zřizovatelem, bylo rozhodnuto o požádání dotace a projektem byl pověřen architekt Pavel Maléř z Projekční kanceláře v Pardubicích. Dostali jsme 15 milionů korun od ministerstva financí, více než 10 milionů korun nám přidělilo město, a tak jsme mohli provést první etapu rekonstrukce. S celkovou opravou bylo započato v červnu roku 2006 a tato etapa byla dokončena v listopadu téhož roku. V této fázi byly opraveny všechny čtyři části střechy kulturního domu a také se opravilo celé opláštění vstupní části kulturního domu.

* V současnosti se kulturní dům otevírá po druhé etapě rekonstrukce. Jak dlouho tato část trvala?

Druhá etapa rekonstrukce trvala necelý rok, byla zahájena v červnu loňského roku a dokončena byla v současné době.

* Co nového v kulturním domě návštěvníci naleznou?

Naleznou zde výrazně upravené a pozměněné prostory, které celému objektu dodají nový, modernější ráz. V přízemí jsou k dispozici velký sál a dva menší sály. Vytvořily se také kvalitnější prostory pro celkové zázemí a došlo k oddělení prostorů restaurace a kulturního domu, což býval letitý problém našeho zařízení. Upraveny byly také vestibul a šatna. Navíc se vybudoval boční vchod k hlavnímu sálu, určený především pro zásobování, který vyřešil problém spojený s pořádáním různých plesů. V patře, kde sídlí městská knihovna, jejíž provoz byl opět zahájen, vznikly v prostoru bývalé vinárny dvě nové zasedací místnosti, které budou sloužit pro pořádání různých přednášek, seminářů či konferencí. Obě jsou vybaveny moderní audio-video technikou. V přístavbě navíc vznikla také menší klubovna, v níž je umístěna skleněná stěna od Františka Víznera, mistra sklářského ze Žďáru nad Sázavou. Jsem přesvědčena, že nové, vylepšené prostory nabízejí kvalitní možnosti pro všechny naše návštěvníky různého zaměření.

* Kolik si tato etapa rekonstrukce kulturního domu vyžádala finančních prostředků?

Tato etapa stála zhruba 29,5 milionu korun, a podílely se na ní kraj Vysočina a město Nové Město na Moravě. Z kraje Vysočina jsme čerpali dotaci z Regionálního operačního programu (ROP), která činila necelých 18 milionů korun. Zbytek, tedy 11,5 milionu korun, dofinancovalo město. Z vlastního rozpočtu jsme pak nechali udělat akustické obložení stropu ve velkém sále, kde je nově dvacet LED světel, a pro zvýšení efektu při vystoupeních jsme v tomto sále také nechali nainstalovat čtyři otočné reflektory s barevnými světly.

* V čem spatřujete největší význam této opravy pro obyvatele Nového Města a okolí?

Myslím si, a je to určitě také vidět, že je vše uděláno moderním způsobem, takže návštěvníkům můžeme nabídnout příjemné prostředí, a to jak jednotlivcům, tak i sdružením, spolkům, školám či firmám. Tím, že vznikly nové prostory pro semináře a přednášky vybavené kvalitní audio-video technikou, nabízíme něco, co v Novém Městě doposud chybělo. Proto doufám a předpokládám, že toho budou obyvatelé nejen z Nového Města hojně využívat.

* Na jaké akce se můžeme v nejbližší době v kulturním domě těšit?

Právě dnes se v kulturním domě uskuteční travesti show se skupinou Screamers a na červen je naplánováno představení Divadla Járy Cimrmana. Samozřejmě se také podílíme, ve spolupráci s městem, na pořádání setkání Nových Měst Evropy, které se uskuteční o víkendu od 18. do 20. června tohoto roku.

* Jsme na počátku 21. století. Jakou funkci, úlohu by měl podle vašeho mínění plnit kulturní dům v budoucnosti?

Pokud bude město podporovat naši činnost stejným způsobem jako doposud, měl by kulturní dům plnit funkci místa setkávání lidí z různých vrstev, oborů, ale i organizací, což je podle mého názoru důležité a nezbytné pro celou společnost.

***

Kdo je Vlasta Soldánová? Narodila se 19. července 1951 v Novém Městě na Moravě. Středoškolská léta prožila na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze (1965 – 1969). Mimo jiné pracovala jako dispečerka výroby ve filmovém studiu Barrandov Praha. Od roku 1978 pracuje v Kulturním domě v Novém Městě na Moravě. Od roku 1998 je ředitelkou Novoměstských kulturních zařízení (NKZ). (poh)

„Tím, že vznikly nové prostory vybavené kvalitní audio-video technikou, nabízíme něco, co v Novém Městě doposud chybělo." Vlasta Soldánová

Foto popis| OPĚT OTEVŘENO. Po necelém roce se v nedávné době opět otevřel kulturní dům v Novém Městě na Moravě. Ve dvou fázích rekonstrukce získala budova nejen nový vnější vzhled, ale zejména interiér doznal změn směrem k modernímu vybavení. Jako první vyzkoušel akustiku po opravě v úterý 11. května zpěvák Daniel Hůlka. V nejbližší době, dnes v 19 hodin, se na prkna pódia kulturního domu v Novém Městě na Moravě postaví oblíbená travesti skupina Screamers.
Foto autor| Foto: Týdeník/Eva Drdlová, Jiří Marek, VLP/Libor Plíhal


Aktuality 

Lepší péči o handicapované děti a podporu jejich rodin přináší nové Centrum zdravotně-sociální pomoci

(2. 2. 2012) Od ledna 2012 funguje nové Centrum zdravotně-sociální pomoci pro děti se specifickými potřebami a jejich rodiny při Dětském rehabilitačním centru MEDVÍDEK ve Starém Lískovci v Brně. Projekt podpořil Regionální operační program Jihovýchod dotací ve výši 7,4 milionu korun. více ▸

Rok 2012: 10 miliard proplaceno příjemcům a 64 projektů zahájí provoz na jižní Moravě

(4. 1. 2012) Jubilejní desátá miliarda korun byla hned na začátku roku proplacena na účty příjemců dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod. V roce 2012 se na jižní Moravě ukončí 64 evropských projektů. Regionální rada Jihovýchod pro tento rok připraví více než dvě miliardy korun pro nové žadatele o evropské dotace. více ▸