| A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž |
popis jednotlivých operačních programů
Absorpční kapacita
Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU, 2. spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a 3. zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.
Adicionalita
Pod pojmem adicionalita se míní jeden ze základních principů politiky soudržnosti EU. Jeho cílem je zajistit, aby zdroje EU nenahrazovaly národní rozpočty členských zemí. Vždy existuje dohoda mezi EU a členským státem o celkové výši veřejných výdajů, kterou musí členská země v daném plánovacím období udržovat. Cílem a smyslem je především doplňovat (proto se někdy označuje jako princip doplňkovosti), nikoli nahrazovat národní zdroje. Výdaje prostředků na spolufinancování členského státu stanoví členský stát a Komise s tím, že vezmou v úvahu, že výše výdajů na spolufinancování z národních zdrojů má být přinejmenším stejná jako částka průměrných ročních výdajů dosažená v předchozím období programování.
Alokace
Alokace je objem finančních prostředků určený pro danou oblast podpory nebo prioritní osu v rámci operačního programu. Alokací se dle kontextu rozumí též množství finančních prostředků určených pro daný stát, pro příslušný cíl regionální politiky nebo pro určitý operační program.
Benefit 7+
Elektronický formulář sloužící k vyplňování projektové žádosti o prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V případě schválení projektu slouží i nadále jako rozhraní mezi realizátorem projektu a jeho administrátorem, např. k předávání monitorovacích zpráv nebo podávání žádostí o platbu. Přístupný je na adrese https://www.eu-zadost.cz.
Bloková výjimka
Jedná se o výjimky ze zákazu veřejné podpory, které mohou být poskytnuty, aniž by podléhaly schválení ze strany Evropské komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokové výjimky jsou dány nařízením Komise upravujícím veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, vnitrostátní regionální investiční podporu a další.
Brownfield
Nevyužívaná, zchátralá či ekologicky postižená nemovitost, která ztratila své původní využití. Rekonstrukce či revitalizace takové nemovitosti k novému efektivnímu využívání je podporována z fondů EU.
Certifikace uskutečněných výdajů
Certifikací uskutečněných výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány platebnímu orgánu a potvrzení efektivnosti systémů řízení a kontroly na úrovni řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů (popř. konečných příjemců). Cílem certifikace je získání ujištění o tom, že nastavené řídicí a kontrolní systémy zajišťují řádné finanční řízení a že jsou při implementaci dodržovány předpisy EU a ČR vztahující se k poskytování pomoci ze strukturálních fondů. Výsledkem certifikace je zpracování žádosti o platbu platebního orgánu Evropské komisi spolu s certifikátem podepsaným oprávněnou osobou. Za každý program se provádí zvláštní certifikace. Pokud je program financován z více strukturálních fondů, vypracuje se pro každý z těchto fondů zvláštní certifikát a žádost o platbu.
De minimis
Podpory de minimis svojí podstatou připomínají "blokové výjimky", neboť se právně nejedná o veřejnou podporu (není naplněna podmínka vlivu na obchod mezi členskými státy), a proto podpory, respektive schémata podpory, poskytovaná v souladu s pravidlem de minimis nemusí být Evropské komisi ani oznamována. De minimis představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami "de minimis" poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům. Nařízení se nově vztahuje i na podpory v dopravě, ale prahová hodnota je u silniční dopravy snížena na 100 000 EUR v kterémkoli tříletém období. Podporu de minimis není možno kumulovat s jinou veřejnou podporou na stejné způsobilé výdaje, jestliže by kumulací došlo k poskytnutí vyšší míry podpory než je stanovena dle regionální mapy podpory (resp. v Nařízení o blokových výjimkách nebo v Rozhodnutí EK). Poskytovatel podpory de minimis je povinen před jejím poskytnutím písemně sdělit podniku zamýšlenou částku podpory, upozornit jej na charakter podpory, dále je poskytovatel povinen vyžádat si od daného podniku prohlášení o všech dalších podporách de minimis, které tento podnik v předchozích dvou fiskálních letech a v současném fiskálním roce obdržel. Poskytování podpory de minimis se řídí Nařízením Komise č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. V programovacím období 2000 - 2006 byl všeobecný finanční strop podpory stanoven ve výši 100 000 EUR.
Doba realizace projektu
Doba realizace projektu se liší dle typu projektu a dle operačních programů. Pohybuje se zpravidla od několika měsíců až po několik let. Maximální doba realizace projektu se však řídí obecným pravidlem n+2 (tj., že projekt se musí zrealizovat nejdéle do dvou let) resp. pravidlem n+3. Pravidlo n+2 platilo v ČR pro zkrácené programovací období 2004—2006 a v období 2007—2013 je závazné pro roky 2011–2013. Na období 2007–2010 včetně si Česká republika vyjednala výjimku, tudíž pravidlo n+3
Etapa projektu
Etapou projektu se rozumí technicky, finančně a časově nezávislá fáze projektu, která je logicky kontrolovatelná a po níž může být proplacena část dotace. Projekt může, ale nemusí být rozdělen do jednotlivých etap.
Etapizace plateb
Etapizace plateb je proces, ve kterém je žadateli poskytnuta platba na základě jeho žádosti o provedení platby v návaznosti na ukončení věcné etapy projektu. Etapizace plateb je možná za předpokladu, že ji umožňují vyhlášené podmínky programu a vydané rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo smlouva o financování.
Evaluace
Evaluace může být definována jako proces, který zkoumá nakládání finančními prostředky veřejných rozpočtů a napomáhá hospodárnosti při jejich čerpání. Evaluace je tedy proces hodnocení využívání prostředků z veřejných zdrojů. Hodnotí se nastavení operačních programů a jejich realizace, tj. například kvalita institucionálního prostředí, kvalita poskytovaných informací, kvalita projektů, naplňování cílů a indikátorů programů. Hodnocení se provádějí před zahájením programovacího období (ex ante), během něho (ad hoc, ongoing nebo souhrnné) a po něm (ex post).
Evropská investiční banka (EIB)
Evropská investiční banka (dále jen "EIB") byla založena v roce 1958 v rámci tzv. Římských smluv. Jejím posláním je půjčovat peníze na projekty evropského zájmu (jako například železniční a silniční spojení, letiště nebo projekty v oblasti životního prostředí), zejména v méně bohatých regionech, v kandidátských zemích a v rozvojovém světě. Poskytuje také úvěry na investice malých podniků.
Evropská komise - DG Employment
Evropská komise - DG Employment je Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Cílem tohoto generálního ředitelství je napomáhat rozvoji moderní a inovativní společnosti, která je založena na udržitelném evropském sociálním modelu. DG Employment dohlíží na realizaci té části regionální politiky, jež je financována z tzv. Evropského sociálního fondu (ESF).
Evropská komise - DG Regio
Evropská komise - DG Regio (z francouzského Direction générale de la politique régionale) je Generální ředitelství EK pro regionální politiku. Cílem Generálního ředitelství pro regionální politiku je přispívat svou činností k posilování ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti a dosáhnout snížení rozdílů v úrovni mezi regiony a členskými zeměmi. Členské státy odpovídají za realizaci regionální politiky EU (neboli politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU) právě Generálnímu ředitelství pro regionální politiku.
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF - European Regional Development Fund)
ERDF je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí.
Evropský sociální fond (ESF - European Social Fund)
Evropský sociální fond (ESF) je strukturální fond EU. Jeho prostřednictvím se realizují cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.) Svých cílů dosahuje mimo jiné posilováním sociálních programů členských států EU, podporou projektů napomáhajících rizikovým skupinám obyvatel (mladí nezaměstaní, zdravotně postižení), podporou rovných příležitostí na trhu práce a podporou zlepšování mobility pracovních sil v rámci EU.
Finanční kontrola
Finanční kontrola v rámci strukturálních fondů je součástí systému finančního řízení, který zabezpečuje hospodaření s veřejnými prostředky. Mezi hlavní cíle finanční kontroly patří zejména prověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy, zda je zajištěna ochrana veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům a zda nedochází k nehospodárnému, neúčelnému a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky.
Fond soudržnosti (CF - Cohesion Fund)
Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, byl založen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Oproti strukturálním fondům je jeho pomoc určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti životního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát má možnsot čerpat prostředky z Fondu soudržnosti pokud : jeho hrubý národní produkt na obyvatele (HNP) nepřekročí 90% průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování (tzv. konvergenční program).
Implementace programu
Implementace programu má více rovin. V prvé řadě jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci programů (tzv. implementační struktura). Dále do implemetační struktury patří úkoly a povinnosti zprostředkujících subjektů a příjemců pomoci. Dále zahrnuje soubor činností a postupů při samotné realizaci programu a projektů (informace a publicita, výběr projektů, monitorování, platby, věcná a finanční kontrola) při respektování požadavků příslušné legislativy ES a předpisů ČR pro nakládání s veřejnými prostředky. Proces implementace programu navazuje na proces programování. Podrobný popis všech vztahů, odpovědnosti a činnosti všech zúčastněných subjektů je uveden v prováděcím dokumentu programu nebo v ostatních navazujících dokumentech (např. v příručkách pro žadatele) jednotlivých operačních programů.
Indikátory (ukazatele)
Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, priorotních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu budou následně uvedeny ve smlouvě o financování a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace.
Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)
Soubor vzájemně provázaných investičních a neinvestičních projektů zaměřených na řešení konkrétních problémů města. Projekty obsažené v IPRM mohou být podporovány z různých zdrojů, včetně zdrojů EU, resp. operačních programů. Předkladatelem konceptu IPRM a realizátorem vlastního IPRM je město.
Investiční projekt
Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jde tedy o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
IS MONIT
Informační systém, který slouží k administraci žádostí a k monitorování a kontrolám průběhu realizace jednotlivých projektů.
JASPERS
Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech JASPERS se snaží rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj za účelem shromáždění odborných zkušeností a pomoci členským státům a regionům při přípravě významných projektů.
JEREMIE
Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky JEREMIE je společná iniciativa Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU.
JESSICA
Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Rozvojovou bankou Rady Evropy na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí.
Kofinancování (spolufinancování)
V každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím období 2007—2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Tento pojem se užívá i při financování jednotlivých projektů. Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele. To znamená, že žadatel projekt kofinancuje. Více viz též Způsobilé výdaje.
Kolová výzva
Kolová výzva je termín, ve kterém se přijímají žádosti o dotace. Kolová výzva představuje časově přesně vymezené období, kdy se přijímají žádosti. Trvá obvykle několik týdnů, pokud je delší, tak přibližně 2 až 3 měsíce. Žádosti přijaté v jednom kole výzvy se hodnotí najednou.
Kontrola formálních náležitostí žádosti
Každá projektová žádost je po registraci podrobena kontrole formálních náležitostí. Ta spočívá v kontrole úplnosti žádosti a jejích povinných příloh, v kontrole formy předložení (elektronická, papírová), počtu předložených výtisků včetně podpisů oprávněných osob aj. Přesný výčet formálních náležitostí je uveden v příslušných pokynech pro žadatele.
Kontrola fyzické realizace projektu
Kontrola fyzické realizace projektu se provádí v průběhu realizace projektu nebo následně po skončení realizace. Uvedené kontroly mohou být buď plánované (na základě plánu kontrol), nebo neplánované. Obsahem kontroly zpravidla je: - identifikace kontrolované osoby; - stavební/montážní deník k nahlédnutí; - doklady k zařízením, přístrojům, technologii; - označení projektu (tabulka, billboard aj.); - kvantifikované výstupy (monitorovací indikátory); - plnění dalších podmínek uvedených ve smlouvě o financování; - zjištění skutečného stavu (porovnání fakturovaného se skutečným stavem, s údaji z výběrového řízení a s údaji z projektu); - kontrola souvisejících dokladů. O kontrole fyzické realizace projektu je sepsán protokol. V případě zjištěných nesrovnalostí protokol obsahuje i uložená opatření k nápravě.
Kontrola přijatelnosti projektu
Představuje kontrolu přijatelnosti projektu a žadatele s ohledem na základní podmínky programu, finanční a legislativní předpoklady, principy strukturální politiky EU apod. Toto posouzení představuje podmínku nutnou, nesplnění kritérií přijatelnosti představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení. Mezi obecná kritéria přijatelnosti zejména patří to, že: - žádost se vztahuje pouze na jednu oblast podpory vyhlášeného programu; - projekt bude realizován na území České republiky, respektive na území příslušného regionu soudržnosti NUTS II; - projekt je v souladu s příslušnou legislativou České republiky a Evropské unie (ochrana hospodářské soutěže, vliv na životní prostředí atd.); - projekt respektuje minimální hranici celkových způsobilých výdajů stanovenou pro dané opatření; - projekt nemá prokazatelně negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit; - žadatel splňuje definici pro konečného příjemce uvedenou u příslušného opatření. Vedle obecných kritérií se mohou vyskytovat i specifická kritéria přijatelnosti, která se vztahují ke konkrétním oblastem podpory. Kritéria přijatelnosti (obecná i specifická) jsou zpravidla hodnocena odpověďmi ANO splněno / NE nesplněno a nesplnění těchto kritérií (byť jen jednoho z nich) představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení.
Konvergence
Konvergence neboli "sbližování". Konvergence je první cíl politiky HSS EU v programovacím období 2007—2013. Pro financování z fondů EU v rámci cíle " Konvergence" jsou způsobilé regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů za období 2000-2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU 25 na obyvatele za stejné referenční období.
Křížové financování (flexibilita)
Křížové financování je upraveno v čl. 34 Nařízení 1083/2006 o obecných ustanoveních o SF. Každý program je financován jen z jednoho fondu EU. Princip křížového financování však umožňuje výjimku, kdy lze doplňkovým způsobem v rámci limitu (většinou) 10 % na každou prioritní osu operačního programu financovat aktivity projektu spadající do oblasti podpory z druhého fondu. Například nákup výpočetní techniky do počítačové učebny školy je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Křížové financování dovolí financovat též zaškolení personálu v používání nových programů, avšak jen do stanoveného stropu limitu křížového financování.
Lisabonská strategie
Jde o cíl Evropské unie stát se v roce 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě, založenou na znalostech, schopnou dosáhnout udržitelného hospodářského růstu s větším počtem lepších pracovních míst. Základním principem strategie je sociální soudržnost a ohled k životnímu prostředí. Za velmi důležitý je považován požadavek, aby tento cíl naplnila EU jako celek. K naplnění tohoto cíle přispívá také politika hospodářské a sociální soudržnosti EU.
Monitorovací indikátory (monitorovací ukazatele)
Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, priorotních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu budou následně uvedeny ve smlouvě o financování a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace.
Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (MSC2007)
Informační systém, který je nástrojem monitorování implementace (realizace) programů a projektů spolufinancovaných z fondů EU. Má tři úrovně: Centrální modul MSC2007 - slouží pro monitoring (věcný a finanční) všech programů a projektů hrazených z fondů EU, je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR coby Národního orgánu pro koordinaci využívání fondů EU. Výkonný modul Monit 7+ - informační systémy spravované řídícími orgány a využívané také zprostředkujícími subjekty pro administraci projektů. Třetí úrovní je modul pro příjemce podpory Benefit 7+ coby elektronická žádost.
Monitorovací výbor
Každý operační program (OP) má svůj monitorovací výbor (MV). MV je odpovědný za sledování poskytované pomoci, schvaluje návrhy na změnu OP. Schvaluje kritéria, podle kterých jsou vybírány projekty k realizaci. Členy MV jsou zástupci příslušných řídících a koordinačních subjektů a partnerů (odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace apod.)
Monitorovací zpráva
Monitorovací zpráva se odevzdává pravidelně řídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na cílové skupiny, údaje o financování projektu, problémy vzniklé při realizaci projektu, návrhy na změny v projektu, plnění monitorovacích indikátorů apod. U vybraných operačních programů se spolu se zprávou se odevzdává i žádost o platbu. Monitorovací zpráva má jednotnou formu a příjemce podpory je seznámen s povinností vykazovat monitorovací zprávy při podpisu smlouvy o financování projektu.
Národní orgán pro koordinaci (NOK) 2007–2013
Národní orgánem pro koordinaci 2007—2013 je v ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, což vyplývá z usnesení vlády č. 198/2006. NOK je centrální metodický a koordinační orgán politiky hospodářské a sociální soudržnosti v programovacím období 2007—2013. NOK je partnerem pro Evropskou komisi za ČR, je správcem monitorovacího systému, je metodickým orgánem v oblasti implementace a finančních toků a kontrol a centrálním orgánem pro oblast publicity a budování absorpční kapacity. NOK je řídícím orgánem pro Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013.
Národní rozvojový plán (NRP)
Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní. Česká republika má zpracován Národní rozvojový plán 2004—2006 a Národní rozvojový plán 2007—2013.
Národní strategický referenční rámec (NSRR)
Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise. Až po vyjednání NSRR může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Národní strategický referenční rámec 2007—2013 pro ČR vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007—2013.
Neinvestiční projekt
Neinvestiční projekt je zaměřen na tzv. měkké aktivity, tj. například vzdělávání, rekvalifikace, poskytování sociálních služeb, organizace volnočasových aktivit atd. Spadají sem ale také projekty zaměřené na podporu služeb v oblasti cestovního ruchu a technické pomoci.
Nesrovnalosti
Nesrovnalosti představují porušení pravidel ES nebo českých právních norem, kterými je upravováno využívání prostředků EU, a to úmyslné i z nedbalosti. Nesrovnalostí se tedy rozumí každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky strukturálních fondů EU poskytnuty České republice, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky dále poskytnuty konečným příjemcům a konečným uživatelům.
Nezpůsobilé výdaje (neuznatelné náklady)
Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, a to v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007—2013. Nezpůsobilé výdaje nejsou uvedeny mezi způsobilými výdaji v prováděcím dokumentu operačního programu. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vykázány ve finančním plánu projektu a jsou vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele.
NUTS II
NUTS II jsou územní statistické jednotky, tzv. regiony soudržnosti. V České republice existuje 8 regionů soudržnosti - tj. 8 územních jednotek na úrovni NUTS II. Jsou to tyto: 1. Praha - území hlavního města Prahy 2. Střední Čechy - Středočeský kraj 3. Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj 4. Severozápad - Karlovarský, Ústecký kraj 5. Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj 6. Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj 7. Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj 8. Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj Každý region NUTS II v ČR má vlastní Regionální operační program (ROP).
Obecné nařízení
Jedná se o Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Operační manuál
Specifikuje podmínky podpory v jednotlivých fázích projektového cyklu (ve vztahu k žadatelům a příjemcům podpory) nebo způsob administrace a řízení podpory (ve vztahu k administrátorům projektu).
Operační program
Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tématickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např. Moravskoslezský), který zpracovávají členské země EU. V OP jsou podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky se SF. Nechybí také uvedení výčtu těch, kteří mohou o finanční prostředky žádat.
Oprávněný žadatel (příjemce podpory)
Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp. Přesná specifikace oprávněných žadatelů je pak součástí konkrétní výzvy u dané oblasti podpory nebo v rámci příručky pro žadatele. Např. u firem jsou přesně specifikována různá omezení: max. počet zaměstnanců, max. velikost obratu, vybraná odvětvová klasifikace ekonomických činností, min. délka působení na trhu apod.
Platby ex - ante
Jedná se o poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt.
Platby ex - post
Jedná se o následné proplácení výdajů již vynaložených příjemcem.
Platební a certifikační orgán - Národní fond
Centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky. V ČR je to odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu, příp. Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly řídicího orgánu, který odpovídající platby předtím předfinancoval.
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS)
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Někdy se též nazývá těmito pojmy: regionální politika, strukturální politika, politika soudržnosti (kohezní politika).
Pravidlo N+2
Pravidlo N+2 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do dvou let od přijetí tohoto závazku (do konce druhého roku po roce přijetí závazku). V opačném případě může Evropská komise část závazku, který nebyl uhrazen platbou na účet nebo na něž neobdržela žádost o platbu zrušit. Nárokované prostředky strukturálních fondů 2005 a 2006 tudíž mohou být čerpány i v letech 2007, resp. 2008, tj, po skončení programovacího období 2004—2006. V praxi to znamená, že finanční prostředky alokované pro členský stát pro rok 2004 musí být vyčerpány (tj. reálně proinvestovány v projektech) nejpozději do konce roku 2006. Z tohoto důvodu jsou žadatelé o finanční podporu informováni v rámci výzev pro předkládání projektů o přípustné době realizace projektu a době jeho finančního vypořádání. Tyto údaje jsou také uvedeny ve smlouvě o financování. Pravidlo N+2 bude v České republice platit také v období 2011-2013. Pro období 2007-2010 je v platnosti pravidlo N+3.
Pravidlo N+3
Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku po roce přijetí závazku). Pravidlo N+3 platí v ČR pro období 2007 - 2010 včetně. Příklad: projekt schválený v roce 2008 musí být ukončen (proplacen) do tří let od vzniku závazku tj. nejpozději do příslušného data roku 2011.
Prioritní osa
Základní oblasti rozvoje, jejichž realizací jsou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Prioritní osy jsou součástí každého strategického dokumentu. Obsahuje je Národní rozvojový plán, Národní strategický referenční rámec a také operační programy se dělí na prioritní osy. Prioritní osou v operačním programu se rozumí jedna z priorit strategie skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisí a mají konkrétní meřitelné cíle. Prioritní osa je obvykle naplňována prostřednictvím dílčích oblastí podpory (intervence).
Programovací období
EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Poslední programovací období bylo v letech 2000-2006 (ČR do něj vstoupila v roce 2004) a navazující období probíhá v letech 2007—2013.
Projekt
Projektem v kontextu fondů EU se rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt v sobě zahrnuje soubor aktivit směřujících k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle a je limitován určitým časem a rozpočtem. Obecná osnova projektu: Název projektu; Cíle projektu; Žadatel a partneři projektu; Místo a doba realizace projektu; Dopad realizace projektu na okolí; SWOT analýza; Technické řešení projektu (konkrétní aktivity); Ekonomická charakteristika projektu; Charakteristika žadatele; Lidské zdroje (vlastníci, zaměstnanci a management); Realizační plán - časový harmonogram; Výstupy projektu a jejich udržitelnost;
Projektová žádost
Projektovou žádost (formulář) vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost je elektronický formulář nebo se využívá kombinace elektronického formuláře a papírových příloh žádosti. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Projektová žádost se předkládá ve stanoveném termínu (v době výzvy) k tzv. zprostředkujícímu subjektu. Projektová žádost vždy obsahuje: údaje o žadateli; informace o projektu; rozpočet a financování projektu; soulad projektu s horizontálními prioritami; prohlášení o podpoře "de minimis"; Poznámka: u některých operačních programů je možné se setkat s tzv. "registrační žádostí" a "plnou žádostí." Registrační žádost obsahuje pouze základní informace o projektu a o žadateli. Pokud je vyhodnocena ze strany odpovědného orgánu jako přijatelná (vyhovující podmínkám programu), může se žadatel pustit do vyplňování tzv. plné žádosti, která již obsahuje všechny požadované náležitosti.
Projektový cyklus
Projektový cyklus je celý proces od promyšlení projektového záměru, nalezení vhodného dotačního titulu a zdroje financování, zpracování žádosti, předložení žádosti k posouzení, uskutečnění projektu, administrace a vyhodnocení projektu.
Projekty vytvářející příjmy
Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí projekt, který v sobě zahrnuje účtování poplatků hrazených přímo uživateli za používání infrastruktury, poplatky uživatelů za poskytování služeb nebo jakýkoliv projekt zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov.
Prováděcí dokument
Prováděcí (implementační) dokument je připravován v návaznosti na operační program. Prováděcí dokument informuje o implementačním uspořádání a indikátorech na úrovni oblastí podpory, dále o konkrétních formách a výši podpory v jednotlivých oblastech, způsobilých výdajích, příjemcích podpory atp. Je to dokument zpřesňující operační program. Žadatel by si měl vždy nastudovat text operačního programu i prováděcího dokumentu.
Příjemce podpory
Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp. Přesná specifikace oprávněných žadatelů je pak součástí konkrétní výzvy u dané oblasti podpory nebo v rámci příručky pro žadatele. Např. u firem jsou přesně specifikována různá omezení: max. počet zaměstnanců, max. velikost obratu, vybraná odvětvová klasifikace ekonomických činností, min. délka působení na trhu apod.
Publicita projektu
Příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. Pod tím si lze představit např. informační panel, tabuli, plakát, leták či pamětní desku s příslušným textem a vizuálním symbolem. Konkrétní pravidla pro označení zařízení, budov a dalších výstupů projektů jsou popsána v Příručce pro příjemce.
Region soudržnosti
Regiony soudržnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základně kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II (NUTS - klasifikace územních statistických jednotek). V programovacím období 2007—2013 má každý Region soudržnosti historicky poprvé svůj vlastní Regionální operační progam (ROP), který je úzce zaměřen na řešení problémů daného regionu.
Regionální operační program Jihovýchod
Regionální operační program Jihovýchod je v rámci programovacího období 2007—2013 určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 704,45 mil. € (cca 19,86 mld. Kč).
Regionální operační programy (ROP)
Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Na regionální operační programy cíle Konvergence je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. € (cca 131,4 mld. Kč).Jedná se o ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Moravskoslezsko a ROP NUTS II Střední Morava.
Regionální rada
Regionální rada je instituce, která vznikla na základě novely zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Každý region soudržnosti spadající pod cíl Konvergence má svou regionální radu. Rada je řídícím orgánem Regionálního operačního programu pro příslušné území NUTS II. Hlavním úkolem Regionální rady je administrovat prostřednictvím ROP NUTS II finanční prostředky z fondů EU v letech 2007—2013. Regionální rada má tři orgány: Předseda Regionální rady; Výbor Regionální rady - je složen ze zástupců krajů, výbor schvaluje výběr projektů, kterým bude poskytnuta dotace z fondů EU; Úřad Regionální rady - zabezpečuje úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu.
Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Rozhodnutí o poskytnutí dotace je právním aktem poskytujícím peněžní prostředky konečnému příjemci. Rozhodnutí je vydáváno příslušným řídicím orgánem, do jehož působnosti spadá daný projekt a který rozhoduje o poskytnutí dotace. Rozhodnutí je vydáváno na celkovou dobu uskutečňování daného projektu a obsahuje zejména označení příjemce dotace, účel, na který je dotace poskytována, výši pomoci z Národního fondu (strukturálních fondů), popř. státního rozpočtu, časový harmonogram plnění projektu a podmínky užití dotace, resp. podmínky, které je nutné dodržet po poskytnutí dotace. Další náležitosti rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, v platném znění. Podmínky poskytnutí dotace stanoveny také ve smlouvě o poskytnutí dotace.
Rozpočet projektu
Rozpočet projektu popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace včetně členění celkových výdajů na způsobilé a nezpůsobilé (uznatelné a neuznatelné náklady). V rozpočtu projektu se uvádí tzv. veřejné financování, tj. podíly, kterými do rozpočtu projektu přispějí fondy EU nebo státní, krajské, městské a obecní rozpočty. Nutné je poskytnutí informace o podílu soukromého spolufinancování žadatele a úvěrech a půjčkách souvisejících s realizací projektu. Rozpočet je obvykle součástí projektové žádosti.
Řídicí orgán
Řídicí orgán nese nejvyšší odpovědnost za realizaci operačního programu. Pro každý operační program je určen jeden řídicí orgán, který sleduje, zda jsou dodržovány zásady operačních programů a zda je pomoc z fondů EU poskytovaná správně a efektivně. V ČR jsou řídicími orgány příslušná ministerstva nebo regionální rady.
SFC2007 (System for Fund management in the European Community 2007—2013)
SFC2007 je informační systém Evropské komise, který pomáhá dodržovat pravidla fondů EU. SFC2007 tvoří Informační systém a Systém finančního řízení. Členské státy a EK využívají informační systém, který slouží pro komunikaci a výměnu dokumentů mezi členskými státy EU a EK, kam všechny instituce pracující s fondy EU povinně předávají veškeré údaje potřebné pro implementaci nařízení. SFC2007 je provázán na český Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (MSC2007) díky Web Services přes síť internet, což umožňuje přímé propojení obou systémů.
Smlouva o financování
Smlouva o financování se uzavírá mezi příjemcem podpory (úspěšným žadatelem) a řídícím orgánem daného programu. Smlouva o financování upřesňuje tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Smlouva o financování blíže specifikuje podmínky poskytnutí finanční pomoci. Smlouva o financování může být i součástí tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které podepíšou obě strany. Součástí smlouvy o financování je hlavně: identifikace smluvních stran, vymezení předmětu a účelu smlouvy, rozpis finančního krytí projektu (fondy EU, národní veřejné rozpočty a soukromé zdroje příjemce), vymezení způsobu proplácení finanční pomoci, podmínky pro pozastavení proplácení finanční pomoci, stanovení povinností konečného příjemce a závazků poskytovatele pomoci.
Spolufinancování (kofinancování)
V každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím období 2007—2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Tento pojem se užívá i při financování jednotlivých projektů. Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele. To znamená, že žadatel projekt kofinancuje. Více viz též Způsobilé výdaje.
Strukturální fondy
Strukturální fondy (SF) jsou nástroje regionální politiky EU. Peníze se SF jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF).
Technická pomoc (dříve technická asistence)
Technickou pomocí se rozumí finanční podpora realizace a řízení programů spolufinancovaných z fondů EU. V rámci technické pomoci jsou poskytovány prostředky na pokrytí nákladů na řízení, monitorování, kontrolu, analýzu, publicitu, propagaci programů, dále na vzdělávání pracovníků implementační struktury apod. Technická pomoc je součástí každého operačního programu. Česká republika má navíc v období 2007—2013 k dispozici celý jeden operační program s názvem Operační program technická pomoc.
Udržitelnost projektu
Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování, ve které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Efekty projektu musí být udrženy v nezměněné podobě zpravidla po dobu pěti let od dne ukončení fyzické realizace projektu, a to v souladu s článkem 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Naplňování a udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. Pokud dojde v projektu k podstatné změně, která ovlivňuje povahu projektu nebo výsledky jeho provádění anebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu; a je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti, má členský stát povinnost informovat o těchto změnách Komisi a postupovat podle článku 98 Nařízení Rady 1083/2006.
Úřad regionální rady
Úřad Regionální rady je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny nebo vyhrazeny Výboru Regionální rady a předsedovi Regionální Rady. Zajišťuje vše, co souvisí s přípravou a realizací příslušného Regionálního operačního programu po stránce odborné, organizační i z hlediska technického zabezpečení, např.: vyhlašuje výzvy k předkládání projektů; přijímá žádosti o podporu; podává informace o programu; zajišťuje kvalitativní hodnocení projektů; zajišťuje přípravu smluv o financování; zajišťuje kontrolu postupu prací na jednotlivých projektech; zajišťuje soulad kroků administrace se všemi právními dokumenty EU i ČR. Úřady regionální rady mají územní pracoviště v každém z krajů, z nichž se skládá region soudržnosti.
Veřejná podpora
Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podpora, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise.
Veřejná zakázka
Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka hrazená ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu krajů, měst a obcí. V případě veřejných zakázek je třeba přísně dbát na dodržování předpisů při zadávání veřejných zakázek - vhodné je, je-li to možné, uvést přesný odkaz na zákon o veřejných zakázkách, dle kterého má konečný příjemce nebo popř. konečný uživatel postupovat. Bere se v úvahu regulérnost veřejné podpory, ochrana životního prostředí, rovnost žen a mužů apod. Podpora projektu ze státního rozpočtu (spolufinancování) není považována za platbu veřejné zakázky. Shodu s národními pravidly a pravidly Společenství týkajícími se oprávněnosti výdajů ze strukturálních fondů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory, ochrany životního prostředí a rovnosti příležitostí mužů a žen kontroluje řídicí orgán, který rovněž potvrzuje zdůvodnění a správnost nároků, a to prostřednictvím ověřování takových skutečností, jako jsou tendrové procedury, uzavírání kontraktů, pokrok v implementaci, platby a převzetí prací.
Výbor Regionální rady
Orgán Regionální rady regionu soudržnosti, jehož členové jsou voleni z členů zastupitelstev krajů sdružených v regionu soudržnosti. Výbor regionální rady je zodpovědný za řízení a provádění Regionálního operačního programu. Sleduje realizaci ROP a předkládá monitorovacímu výboru, resp. i příslušné Regionální radě návrhy a doporučení pro úpravu programového dokumentu a prováděcího dokumentu. V konečné fázi hodnocení projektů schvaluje relevantní projekty za účelem poskytnutí dotace.
Výzva (k předkládání žádostí)
Výzva je aktivita řídícího orgánu příslušného programu. V termínu výzvy jsou přijímány žádosti o dotace. Vyhlášení výzvy probíhá v tisku a na internetových stránkách. Každá výzva obsahuje číslo výzvy, název programu, prioritní osy a oblasti podpory, místo předložení projektové žádosti (není-li jen elektronicky), den, datum a hodinu, do kdy nejpozději musí být projektová žádost předložena a odkaz, kde najít podrobnější informace, adresy a kontakty na odpovědné implementační orgány. Součástí výzvy je popis vyhlašované oblasti podpory a přesný výčet oprávněných žadatelů. Výzva může být časově neomezená (tzv. průběžná) nebo časově omezená (tzv. kolová).
Způsobilé výdaje (dříve uznatelné náklady)
Způsobilé výdaje (dříve uznatelné náklady) jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou (především v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007—2013) a s operačními programy vč. navazujících dokumentů (především příruček pro žadatele a příjemce). Výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu). Výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady, tzn. musí být definitivní a zachycené odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky legislativy v účetnictví nebo daňové evidenci předkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení doloženo před jeho proplacením z fondů EU (s výjimkou odpisů, režijních nákladů a věcných příspěvků). Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondů, jestliže vznikly a byly skutečně uhrazeny mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. Projekty nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti. Řídící orgány mohou stanovit užší kritéria pro počáteční a koncové datum způsobilosti výdajů.
Žádost o platbu
Žádosti o provedení platby zasílá příjemce pomoci příslušnému řídícímu nebo implementačnímu orgánu. Žádosti jsou zasílány v intervalech, které stanoví smlouva o financování popř. Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žádost musí být doložena potřebnými doklady (zaplacené faktury, výpisy z účtů).
