Bystřice nad Pernštejnem/ Soutěž o novou dominantu Bystřice je u konce. Ze tří navržených variant byla vybrána studie pražského ateliéru Mozkyt, který tak získá vyhlášenou odměnu ve výši deset tisíc korun.
„Jejich studie představila vizi postavit na Hoře hvězdárnu, kopec odlesnit a vybudovat přístupové stezky s využitím výsledků Socholití," přiblížil bystřický starosta Karel Pačiska.
Hvězdárna nebude
Hvězdárna se však nakonec na Hoře budovat nebude, a to kvůli velké finanční náročnosti. Místo ní by však zástupci města na kopci rádi viděli šibenici. A k tomu ještě takzvanou cestu útrpného práva jakožto stanoviště s informačními tabulemi a ukázkami mučicích nástrojů. Návštěvníci by tak na vlastní oči měli možnosti vidět například kolo, do kterého byli odsouzení vplétáni, nebo takzvaného osla s ostrým hřbetem, na něhož byli delikventi posazováni.
„Chceme požádat ateliér Mozkyt o spolupráci a poskytnout mu zadávací podmínky, podle kterých by byla jejich studie upravena," poznamenal starosta Pačiska.
„Projekt by vyšel řádově na několik milionů, přičemž je možné požádat o dotaci z regionálního operačního programu. Ta může dosáhnout až 92,5 procenta z potřebné finanční částky," uvedl místostarosta Josef Vojta. „Chceme také, aby se nejprve k plánované úpravě kopce vyjádřili obyvatelé města, patrně formou ankety," dodal místostarosta.
Vítězové soutěže nenamítají nic proti tomu, aby svůj projekt přizpůsobili aktuálnímu zadání zástupců města. „Chtěli jsme s Bystřicí navázat nějakou spolupráci, a to případně i v dalších projektech. Pracujeme sice v Praze, ale já i můj kolega pocházíme ze Žďárska a chtěli jsme se Vysočině nějak přiblížit," prohlásil architekt Jiří Dostál z ateliéru Mozkyt.
Hora by se tak v budoucnosti měla opět stát Šibennou horou, o které hovoří historické materiály.
Mučicí nástroje
„Popraviště na kopci, v místě, kde jsou nyní kříže, existovalo už začátkem 15. století. I když tehdejší šibenice vypadala spíše tak trochu jako obrácený stůl, protože se obvykle věšelo více odsouzenců naráz. Exekuce a všechny náležitosti s ní spojené nebyly nejlevnější, město nemělo svého kata, a jezdilo se pro něj do Poličky. Na nákladech na popravy se proto podílely všechny vesnice v okolí," vysvětlil šéf bystřického muzea Vladimír Cisár.
„Šibenná hora bývala vždy holým vrchem, aby byla těla oběšenců zdaleka viditelná. K zalesnění došlo až v roce 1853. Krutost středověkých trestů odpovídala době. Odsouzení byli lámáni v kole, trhali je rozžhavenými kleštěmi nebo je koňmi táhli až k šibenici na oslích kůžích," popsal Vladimír Cisár.
Foto popis| VIZE. Takhle nějak by měl jednou vypadat kopec Hora. Místo hvězdárny (na snímku) však bude jeho vrcholu dominovat šibenice.
Foto autor| Reprofoto: ateliér Mozkyt
Region| Vysočina
