Dominantou Bystřice nad Pernštejnem se nejspíše stane šibenice, k níž povede naučná cesta útrpného práva s asi desítkou stanovišť. Její replika by měla být postavena na někdejší Šibeniční hoře.
Dominantou Bystřice nad Pernštejnem se nejspíše stane šibenice, k níž povede naučná cesta útrpného práva s asi desítkou stanovišť. Její replika by měla být postavena na někdejší Šibeniční hoře.
Dospěla k tomu komise, jež vyhodnotila soutěž na zvelebení kopce Hora. Podle jednoho z návrhů by na něm mohl být lesopark, podle dalších hvězdárna a výtvarná díla z akce Socholití nebo zřícenina, řekl starosta Karel Pačiska.
Vítězný ateliér Mozkyt by měl na zakázku radních zpracovat návrh na odlesnění Hory a vybudováním šibenice se stezkou a mobiliářem. Na projekt bude město žádat o peníze z evropského grantu na rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Radnice byla dosud se žádostmi mimořádně úspěšná. V červenci získala z Evropského fondu pro regionální rozvoj 70 milionů korun na modernizaci atletického stadionu a regeneraci centrálního náměstí za celkem sto milionů. Z měst, obcí a neziskových organizací na Vysočině, pro které výbor regionální rady Jihovýchod schválil 31 projektů, byla nejúspěšnější a získala nejvíce peněz.
Tři kamenné kříže
Bystřice nad Pernštejnem vznikla na počátku 13. století jako správní a hospodářské centrum nově kolonizovaného území. Nejstarší písemný doklad o výkonu spravedlnosti pochází z roku 1416, kdy se zde k páchání trestné činnosti na mučidlech přiznal lapka Šrám, loupící ve službách pana Viléma z Pernštejna. Po výslechu byl oběšen na vrcholku Šibeniční hory. Kat dojížděl do Bystřice nejčastěji z Poličky. O náklady na spravedlnost se dělilo 45 obcí z okolí.
"Šibenná hora bývala vždy nezalesněným vrchem, aby těla oběšených byla viditelná z dálky. Zalesněná byla v roce 1853 a o rok později na ní nechala vdova Šašková postavit tři kamenné kříže," řekla mluvčí města Olga Königová.
Foto: www.pampeliska.cz, www.vysocina-news.cz
