Vyhledávání
Úvod | O nás | Volná místa | Tiskové centrum | Kontakt

Boj měst o peníze těší banky

Mladá fronta DNES | 7.12.2009 | : Vysočina | : 3 | : JAROSLAV PACLÍK

ČEKÁNÍ NA DOTACE Z BRUSELU Města na Vysočině rozjíždějí jeden evropský projekt za druhým. Na jejich uskutečnění si musejí půjčovat peníze, což dělá radost bankéřům, kteří inkasují - sice ne lichvářské, ale velice slušné - úroky. Dvousetmilionový úvěr si vzala například Jihlava.

Vysočina - Města a obce v kraji bojují o miliardy korun z měšce Evropské unie.
Tomuto souboji pak s velkým zájmem přihlížejí bankéři.
A mají z něj zisk.
Bankovní domy zajišťují přísun peněz do obecních a městských rozpočtů předtím, než začnou bruselským penězovodem přitékat dotace. A za to inkasují víceméně jistý úrok.
Brusel tyto úroky přitom zpětně městům a obcím neproplácí - na rozdíl od jiných uznatelných nákladů projektu.

Žádné lichvářské úroky, ale i tak vydělají dost Jihlava si například kvůli evropským projektům vzala dvousetmilionový úvěr. Vyčerpala z něj zatím zhruba 90 milionů korun.
Kolik zaplatí město na úrocích? „Konkrétní sazbu zveřejnit nemůžeme, jde o bankovní tajemství," reagoval na dotaz MF DNES mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
Uvedl ale celkovou sumu, kterou krajské město zaplatí za půjčky -- tedy nejen za ty ve vazbě na evropské dotace, ale i jiné. Aktuálně se jedná přibližně o pět milionů korun ročně.
O „lichvářských" úrocích, o kterých se v současnosti diskutuje ve spojitosti s některými splátkovými společnostmi (půjčky občanům), není v případě evropského financování řeč (půjčky městům a obcím). Sazby ve vztahu k městům a obcím zdaleka nepřesahují 20 procent ročně, jak bývá zvykem u některých „splátkovek". I tak ale banky vydělávají nemalé peníze.
A to prý jsou úrokové sazby momentálně na historických minimech. „U krátkodobých překlenovacích úvěrů lze získat financování s roční úrokovou sazbou pod čtyři procenta. Dlouhodobé sazby jsou vyšší, obvykle však úroková sazba nepřekročí šest procent," vyjádřila se konkrétněji Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny.
Půjčku na předfinancování evropských projektů si z měst a obcí na Vysočině nebrala jenom Jihlava, ale i jiná sídla. Třeba Velká Bíteš si zatím půjčovala na zaplacení úprav jedné křižovatky v centru města.
„Úvěr byl ve výši 10 milionů korun, na úrocích jsme za dvanáct měsíců zaplatili 210 tisíc korun," sdělil Pavel Bednář z odboru výstavby a životního prostředí bítešského městského úřadu.
Naopak Havlíčkův Brod si dosud úvěr na evropské projekty nebral.
Stejná situace je rovněž v Novém Městě na Moravě a v Pelhřimově. „Vzhledem k současné hospodářské krizi je ale možné, že již příští rok budeme k úvěru přinuceni," uvedla Petra Sankotová z investičního odboru pelhřimovské radnice. V Třebíči si brali půjčku kvůli evropskému projektu ochrany vod povodí řeky Dyje - šlo o 68 milionů korun v roce 2006. Tento úvěr město postupně splácí a úrok je pohyblivý. Za aktuální situace se pohybuje těsně nad dvěma procenty ročně.
Loni Třebíč zaplatila na úrocích 1,9 milionu korun, letos asi 1,2 milionu. Další služby bankéřů stojí město Třebíč přibližně 270 tisíc korun ročně.
Zhruba na dvou procentech mohou v současnosti začínat i sazby Komerční banky.
„Většina úrokových sazeb na úvěry pro kraje, města a obce se nyní pohybuje v rozmezí 0,4 až 5 procent nad PRIBOR (úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu; v minulém týdnu se PRIBOR podle internetových stránek České národní banky nacházel v rozpětí od 1,42 do 2,25 procenta - pozn. red.). Individuálně se mohou vyskytnout i sazby mimo tuto hranici," vyjádřil se za Komerční banku Jan Hanuš. Řídí odbor, který má na starosti právě služby městům a obcím. „V letošním roce se pohybovaly největší úvěry klientů z Vysočiny okolo 200 milionů korun," dodal Hanuš.

* Evropské peníze co už také díky nim vzniklo cyklostezka mezi Dolní a Horní Krupou na Havlíčkobrodsku cyklostezka podél nehodových úseků silnice I/34 ve Ždírci n. D. Šiklův mlýn - kemp a vstupní brána s infocentrem strašidelný zámek, expozice loutek v Dolní Rožínce rozšíření a zkvalitnění služeb hotelu Jelínkova vila ve V. Meziříčí rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Kamenice nad Lipou víceúčelové hřiště v městysi Opatov na Třebíčsku víceúčelové hřiště v areálu ZŠ Týnská v Třebíči modernizace vybavení základních škol v Telči rekonstrukce náměstí a park volného času v Dalečíně dětské hřiště na Kalinově nábřeží v Havlíčkově Brodě rozšíření služeb knihovny a infocentra ve Velké Losenici rekonstrukce a regenerace fotbalového hřiště v Košeticích dokončení revitalizace náměstí v Lukách nad Jihlavou modernizace atletického stadionu v Bystřici nad Pernštejnem areál veřejných sportovišť Plovárenská v Havlíčkově Brodě turistické ubytovací zařízení v obci Kejžlice na Pelhřimovsku dětská hřiště městyse Měřína, rozvoj pohybových dovedností dětí rekonstrukce křižovatky ulic v centru Velké Bíteše školní a obecní hřiště v obci Bory na Žďársku zdroj: úřad Regionální rady Jihovýchod

Foto popis| „EUROKORUNY". Města a obce bojují o miliardy korun změšce Evropské unie. Banky to vítají.
Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV ČTK

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

 

zpět na: Monitoring médií 2009

Aktuality

Jiří Běhounek odmítá korupci – ROP Jihovýchod je čistý

(16. 5. 2012) Předseda Regionální rady Jihovýchod a hejtman Kraje Vysočina se důrazně ohrazuje proti údajnému tvrzení senátora Drymla, které dnes citovala některá média, a to, že korupční aféry se bohužel netýkají jen Středočeského kraje. více

DALŠÍCH 243 MILIONŮ KORUN PRO NEZISKOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V REGIONU JIHOVÝCHOD

(25. 4. 2012) Regionální rada Jihovýchod podpoří dotacemi ve výši více než 243 milionů korun celkem 17 nových projektů na rozvoj neziskových služeb. Jedná se o 6 projektů v Jihomoravském kraji a 11 projektů na Vysočině. O podpoře pro neziskové sociální služby rozhodl Výbor Regionální rady Jihovýchod dne 25. 4. 2012. více

Brněnská hvězdárna oceněna jako nejlepší investice roku 2011

(25. 4. 2012) Projekt Přírodovědné exploratorium, který byl podpořen dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod ve výši 32,4 milionů korun, dnes získal prestižní ocenění Nejlepší investice soutěže TOP INVEST 2011. více

Regionální operační programy je potřeba zachovat i v budoucím programovém období

(4. 4. 2012) Regionální operační programy zvládají čerpat peníze z evropských fondů rychleji a lépe než centrální operační programy – to je hlavní argument pro jejich zachování v letech 2014 – 2020, vysvětlili na tiskové konferenci ve středu dne 4. dubna 2012 v sídle KÚ Jihomoravského kraje ředitelé Úřadů regionální rady Severovýchod Zdeněk Semorád a Jihovýchod Artur Zatloukal. více