Z Regionálního operačního programu Jihovýchod se v Brně a jeho okolí dočká potřebných oprav několik významných památek mezi nimi i kostnice pod kostelem svatého Jakuba.
Brno – Díky desítkám milionů korun z Regionálního operačního programu Jihovýchod se v Brně a jeho okolí dočká potřebných oprav několik významných památek. Největší rozruch budí zpřístupnění kostnice pod kostelem svatého Jakuba v centru Brna, kam by se tak turisté mohli podívat už za dva a půl roku. „Je to projekt, který výrazně pomůže turistickému ruchu," vysvětlil rozhodnutí o přiznání dotací náměstek jihomoravského hejtmana Václav Božek.
Zpřístupní kostnici
Dvanáct a půl milionu z Evropské unie přitom pokryje čtyřicet procent ceny, zbylé peníze doplatí město. „Zpřístupnění kostnice turistům přinese Brnu zisk, takže nebylo možné žádat o větší část peněz," vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Kostnice pod svatojakubským kostelem je největším úložištěm kosterního materiálu v České republice, dlouho se však nevědělo, kde a jak jsou kostry přesně uloženy. „Až v roce 2001 jsme narazili na část kostnice, která nebyla přímo pod kostelem, ale zasahovala pod náměstí. Díky tomu jsme zjistili, jak je úložiště koster rozsáhlé, a podívali jsme se i pod chrámovou loď," popsal objevitel kostnice a autor návrhu jejího zpřístupnění Aleš Svoboda.
Dosud však lidé mohou navštívit jen malou část této památky, a to jen při výjimečných příležitostech. „Díky dotaci se nám podaří opravit a otevřít celý prostor," těší se Svoboda.
I podle brněnské historičky Mileny Flodrové je dotace na kostnici skvělou zprávou pro Brno. „Město tak získá nový lákavý cíl pro turisty," zhodnotila Flodrová.
Právě kvůli turistům vyroste vedle vchodu do kostela směrem k náměstí Svobody oddělený vstup do podzemí. „Kdyby se totiž do kostnice vcházelo kostelem, rušilo by to věřící. Zájem o návštěvu kostnice je totiž už dnes obrovský," vysvětlil Svoboda.
Čtyřicet milionů z evropských fondů získal také hrad Špilberk, který se díky tomu dočká především rozsáhlé rekonstrukce jižního křídla. „Na hradě vznikne také nové turistické centrum a stálá expozice i výstavní sály pro příležitostné výstavy," nastínil ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. Rekonstrukce se podle něj dočká například i malá letní scéna hradu a další prostory.
Práce na Špilberku by měly začít letos v létě, na hrad v novém kabátě se pak návštěvníci mohou těšit přibližně za tři roky.
Opraví i klášter
Díky dotacím se podaří opravit i řadu dalších památek na Brněnsku. Více než osmatřicet milionů poputuje například do Rajhradu na rekonstrukci jižního křídla prelatury tamního benediktinského kláštera.
Deset milionů korun získaly také Nedvědice, které díky nim vytvoří naučné stezky v okolí hradu Pernštejn. Oslavanská strojírna zase uspěla s žádostí o peníze na zpřístupnění těžní věže dolu Kukla v Oslavanech, kde vznikne vyhlídková věž a muzeum mapující historii těžby v rosickooslavanském uhelném revíru.
