Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška zahájil na brněnském veletrhu Regiontour 2010 u kulatého stolu diskuzi o cestovním ruchu a jeho možných variantách východisek z krize.
Dalšími tématy diskuze na téma „Společně proti krizi" bylo využívání evropských fondů pro rozvoj cestovního ruchu, problematika daně z přidané hodnoty, Národní program podpory cestovního ruchu a nově připravovaný projekt CzechQuint.
S ministrem u kulatého stolu diskutovali Milada Emmerová, místopředsedkyně Asociace krajů ČR, Pavel Kosař, ředitel České centrály cestovního ruchu Czechtourism, Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR, Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, Martin Plachý, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj a Marta Sargánková, ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod.
„Je potřeba hovořit o současných problémech v cestovním ruchu a hledat společně účinná opatření. Část řešení představuje soustředěná podpora státu, dopad krize však může snížit také hlavně aktivita podnikatelů. Právě pro ně má naše ministerstvo připraveno nové produkty, které mohou pro zvýšení kvality cestovního ruchu využít," uvedl v úvodu ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Jedním z pomocných finančních nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu jsou evropské fondy. „Především jsou tu regionální operační programy, které skýtají asi největší možnost jak podpořit cestovní ruch, dále je to Integrovaný operační program, jehož řídícím orgánem je ministerstvo pro místní rozvoj, jsou to programy přeshraniční spolupráce a nakonec i Program obnovy venkova, který je rovněž v gesci našeho ministerstva," řekl v této souvislosti Rostislav Vondruška a dodal: „Evropské fondy nejsou zcela určitě jediným receptem na cestu z krize. Kromě evropských peněz lze využít zdroje rezortní a rovněž finanční prostředky krajské, resp. municipální." CESTOVNÍ RUCH PRO VŠECHNY Ministerstvo pro místní rozvoj cítí potřebu stimulovat podnikatelský sektor v cestovním ruchu, a proto se rozhodlo znovu naplnit penězi již schválený a Bruselem notifikovaný Národní program podpory cestovního ruchu pro rok 2010. Alokovalo do něj 100 milionů korun, což je, dle vyjádření ministra, opravdové maximum v současné situaci, kdy celkový rozpočet ministerstva pro místní rozvoj byl v porovnání s loňským rokem zkrácen zatím o 15 %. Tématem tohoto programu je sociální cestovní ruch, název vycházející z bruselského „Social Tourism". „Výstižnějším názvem by ovšem bylo cestovní ruch pro všechny, kdy produkty, které normálně na trhu mají být, existují a jsou upraveny nebo jsou připraveny nové pro takové skupiny obyvatelstva, pro které výdaje na turismus nejsou prioritou, je to pro ně zbytná položka, ať to jsou rodiny s malými dětmi, senioři nebo lidé nějak handicapovaní," vysvětlil ministr. Smyslem programu je, aby jednak podnikatelé nalezli nové segmenty a zároveň se umožnilo zmíněným skupinám obyvatel zúčastnit se cestovního ruchu. Podrobnější informace k Národnímu programu podpory cestovního ruchu zmínila ve svém diskuzním příspěvku Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj: „Odhaduji, že na začátku února budeme vyhlašovat zmiňovaný podprogram na sociální cestovní ruch s názvem Cestovní ruch pro všechny. Maximální hranice uznatelných nákladů, resp. rozpočtu projektu, je od jednoho milionu do 5 milionů korun. Dotace bude ve výši 50 % na produkty v oblasti cestovního ruchu včetně marketingu a do 20 % rozpočtu potom budeme ještě pokrývat náklady na vybudování drobné infrastruktury, jako jsou bezbariérové vstupy, dětská hřiště, bazény atd." V rámci Integrovaného operačního programu chystá ministerstvo pro místní rozvoj nejpozději na červenec letošního roku druhou výzvu prioritní osy Národní podpora cestovního ruchu, kde usiluje o to, aby oprávněnými žadateli byly kromě nestátních neziskových organizací a zájmových sdružení právnických osob i svazky měst a obcí.
PRODUKTOVÁ NABÍDKA KRAJE Přístup krajských reprezentací k rozvoji cestovního ruchu v českých a moravských regionech komentoval hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola slovy: „Samozřejmě si umím představit, že by mohly existovat další programy, které by vycházely vstříc regionům, obcím a svazkům obcí, ale samozřejmě všichni víme, v jaké realitě se nacházíme. V našem kraji jsme vycházeli z číselných údajů, které nám vykázaly meziroční pokles návštěvnosti regionu o více než 4 %, a to už v letech 2007 a 2008, a zamýšleli jsme se na tím, jaká by tedy měla být koncepce rozvoje cestovního ruchu v nějakém střednědobém horizontu. Vytvořili jsme strategii, na níž se podíleli i ti, kdo celé problematice, podle našeho názoru, rozumí velmi dobře, tedy zástupci asociace hotelů a restaurací, podnikatelé z oblasti cestovního ruchu a představitelé CzechTourismu. Prioritu v naší strategii hraje produktová nabídka, to znamená, že chceme našim návštěvníkům nabízet produkty, které mohou od Jihočeského kraje očekávat. Tedy, kdo má zájem o cykloturistiku, měl by dostat ucelený produkt cykloturistické nabídky. Kdo si chce přijet do jižních Čech v zimě zalyžovat, zrekreovat se, kdo chce přijet za pivní turistikou, lázeňskou turistikou, měl by dostat tento ucelený produktový balíček služeb v rámci celého kraje." STANDARDY KVALITNÍCH SLUŽEB O postavení cestovního ruchu v hospodářském systému České republiky hovořil Martin Plachý, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj. Ze statistik totiž vyplývá, že řada lidí, kteří navštívili Českou republiku, už do naší země znovu nepřijíždí, nemají důvod se vracet. „Nemůžeme totiž nabízet pouze krásná historická města a nádherné památky, ale především kvalitní služby, které mají takovou úroveň, na kterou jsou lidé, kteří cestují po celém světě, zvyklí. Příkladem nám mohou být zavedené standardy kvality služeb v sousedních zemích jako Rakousko a Německo, ale i Maďarsko," prohlásil Martin Plachý a dodal: „Myslím si, a občas to tak opravdu vypadá, že cestovní ruch je v České republice popelkou, že se vůbec nedoceňuje jeho přínos. Když vezmeme několik údajů, tak 3 % HDP vzniká v cestovním ruchu, podle oficiálních statistik 4 % práce schopné populace pracuje v turismu. Zapomíná se na to, kolik lidí se nepřímo podílí na cestovním ruchu, udává se dvojnásobek až trojnásobek, to znamená, že cestovní ruch je velice významné odvětví našeho hospodářství a myslím si, že u nás nemá dostatek pozornosti, což se budeme snažit určitě změnit." Posun lze podle něho zaznamenat rovněž v činnosti jednotlivých krajů: „V mnoha ohledech se zlepšila pozice krajů, které si uvědomují roli cestovního ruchu, protože v některých oblastech České republiky vytváří cestovní ruch až 30 % HDP a je určitě nejvýznamnějším odvětvím. Je dobře, že snaha a iniciativa z krajů přichází a doufám, že bude pokračovat. Mnohdy je ale problémem, že my sice investujeme na regionální úrovni hodně peněz do propagace, ale chybí zde to podstatné, tedy kdo bude realizovat konkrétní obchod, kdo nabídne ubytovací kapacitu, a tady já osobně postrádám daleko větší provázanost na této úrovni mezi podnikatelskou skupinou v daném místě a příslušnou samosprávou." Záměrem ministerstva pro místní rozvoj je nastavení minimálních standardů pro celou oblast cestovního ruchu, například povinná kvalifikace, určité hvězdičkování služeb nebo systém vzdělávání lidí, kteří se podílejí na práci v cestovním ruchu. K tomu by měl přispět zaváděný systém CzechQuint, který se týká nejen kvality a certifikace služeb, ale jedná se i o finance, legislativu, inovace a právě vzdělávání v cestovním ruchu.
Foto autor| foto: Miloš Spáčil
