Dotace z EU
Jihomoravští radní chtějí za peníze EU stavět luxusní lázně. Dotace přihráli sami sobě.
Vyjížďka na jezeře, opalování, koupání v teplých minerálních pramenech a po sauně popíjení vína provoněného sluncem. Dostaveníčka si politici a lobbisté už nemusejí dávat v Toskánsku. Jihomoravští zastupitelé totiž chtějí stavět luxusní resorty kus od Brna. Za peníze z Bruselu.
Z programu Jihovýchod, kterým Evropská unie financuje projekty právě v jihomoravském regionu, má jít 700 milionů korun na rozvoj turistiky ve vísce Pasohlávky (na snímku nahoře).
Obec na břehu Novomlýnské nádrže na první pohled vypadá jako desítky dalších na Pálavsku. Ukrývá ale zlatý důl: vydatný vrt s teplou minerální vodou. A o jeho využití uzavřeli radní jihomoravského kraje s brněnskými podnikateli tichou dohodu.
Zatímco kraj se postará o kvalitní silnice, cyklostezky a atrakce pro turisty, soukromníci perfektní zázemí využijí a dodají čtyřhvězdičkový hotel a akvapark. Všichni se »obdarují« evropskými penězi, které pokryjí asi třetinu z dvoumiliardové investice. Velkorysá podpora z EU přitom s Bruselem nemá nic společného. O dotacích na projekt »moravského Toskánska« rozhodují ti samí lidé, kteří o ně žádají.
Členy Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, který určuje kolik eur a kam půjde, jsou mimo jiné náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek a jeho kolega ze zastupitelstva Stanislav Navrkal. Oba přímo sedí v krajské akciové společnosti Thermal Pasohlávky, která chce z Bruselu peníze na lázeňství.
Jihomoravské zastupitelstvo to ale vidí jako přínos. »Jižní Morava si zaslouží více turistů. Kromě přírody a historických památek chceme nabídnout také lázeňství, pro něž má kraj předpoklady,« obhajuje pálavský projekt hejtman Michal Hašek z ČSSD. Obrácené partnerství Podnikavý region postavil na hlavu princip partnerství soukromého a veřejného kapitálu. Zatímco obyčejně projekty PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru) fungují tak, že soukromníci financují část investic, které by jinak plynuly z peněz daňových poplatníků, v Pasohlávkách půjde o pravý opak. Kraj pomůže spřízněným soukromníkům.
Hotel i akvapark tak mohou lákat na cyklostezky, muzeum s promítacím sálem, přírodní divadlo, vyhlídkovou věž nebo archeologický park. K tomu ještě kraj k soukromým pozemkům přivede silnici napojenou na chystaný tah R52.
Vše zaplatí EU a kraj, který ale na projekt za 538 milionů korun nemá a bude si muset půjčit. S Evropskou investiční bankou už radní předjednali úvěr na dvě miliardy korun.
»Nemám problém s tím, že někdo byl v pravou chvíli na pravém místě a teď mu kraj jeho pozemky zhodnotí,« říká Milan Venclík (ODS), exnáměstek jihomoravského hejtmana, který stál v roce 2006 u zrodu akciové společnosti Thermal Pasohlávky. Tu založil jihomoravský region s obcí, která se má stát stejně vyhledávanou destinací jako Karlovy Vary.
A kdo jsou šťastlivci, kteří na symbióze s krajem vydělají? Srdce lázní, zábavní komplex Moravia Thermal, chystá brněnská společnost ŽS Real. Akvapark ji přijde na 1,2 miliardy korun, 320 milionů na koupání v sirnaté vodě přihodí Brusel.
»Napojíme se na to, co tady postaví kraj,« plánuje Sylvie Pyszková ze společnosti Stavcom-HP, která je majitelem ŽS Real.
Čtyřhvězdičkový hotel staví společnost Hotel Termal Mušov v čele s Františkem Vašíčkem, který dříve spoluvlastnil tamní termální vrt. Do června 2008 ostatně sám zasedal ve Stavcom-HP, který dnes projektuje akvapark.
O hvězdičku víc Od EU chce na hotel 110 milionů korun. Paradoxní ovšem je, že Hotel Termal Mušov už existuje. Má 56 lůžek v tříhvězdičkových pokojích s balkonem a nabízí koupání v termálním bazénu.
»My jsme jen zrekonstruovali bývalé rekreační centrum. Teď to chceme strhnout a postavit opravdový hotel,« namítá František Vašíček na otázku, proč by EU měla financovat něco, co už funguje. Konkurenci se nebrání: »Máme spočítáno, že tady v sezoně přespí až sedm set lidí najednou.«
Bydlet by podle plánu měli především v hotelích. O návštěvníky, kteří v moravském Toskánsku nic neutratí, totiž nestojí ani soukromníci, ani kraj. »My tu nechceme nějaké zahrádkáře, počítáme především s klientelou, která přinese peníze,« líčí své záměry Milan Venclík.
Kdy a jestli vůbec se investice vrátí, ale není jasné. Ukazuje to i příklad rakouských lázní v Laa an der Thaya, které jsou od Pasohlávek vzdáleny půlhodinu jízdy autem. Třetinu denních hostů dnes tvoří Češi a není důvod, proč by měli raději zůstávat doma. »V Rakousku jsou služby na špičkové úrovni a ceny za wellness jsou v Česku stejné jako za hranicemi,« myslí si Marcel Hule, manažer Sdružení lázeňských míst ČR.
»Je to zkrátka jedinečný projekt – slunce, víno, minerální pramen, jezera. A koupali se tu již staří Římané,« uzavírá Milan Venclík. V Mušově se skutečně našly zbytky lázní z dob Marka Aurelia.
Možná je škoda, že jihomoravští radní nemohou lázně vrátit do dob, kdy v Mušově operovala X. legie. To by se tu turisté v lázních koupali povinně.
