Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek se v rozhovoru s Parlamentními listy vyjádřil k několika aktuálním tématům. Hovořil například o dopravních stavbách, čerpání peněz z evropských fondů nebo o činnosti Asociace krajů ČR, které předsedá. Na závěr se stal průvodcem a pozval čtenáře na návštěvu tohoto malebného koutu České republiky.
* V nedávné minulosti jste několikrát zopakoval, že výstavba silnice R 52 z Brna přes Mikulov na Vídeň je pro Jihomoravský kraj nejvyšší prioritou. Nejsou v ČR přece jen důležitější dopravní stavby?
Na tom, že výstavba rychlostní silnice R 52 je nejvyšší prioritou nejen pro Jihomoravský kraj, jsme se nedávno shodli při setkání s ministrem dopravy Gustavem Slamečkou. Nikdy jsem však ve svých veřejných vystoupeních na toto téma netvrdil, že snad nejsou v České republice důležitější dopravní stavby. Netvrdím to ani nyní, neboť posouzení této otázky je zcela v kompetenci vlády ČR.
* Domníváte se, že dvoupruhový silniční obchvat kolem Břeclavi bude kapacitně dostačující?
Samozřejmě. Obchvat Břeclavi je i v územním plánu tohoto města zakreslen jako dvoupruhová komunikace. Ekologické iniciativy však přišly s myšlenkou vedení rychlostního spojení Brno-Vídeň nikoli přes Pohořelice. Taková trasa by si ovšem vyžadovala čtyřpruhový obchvat a ten se dostal do vládního usnesení, ačkoli odporuje územnímu plánu Břeclavi. Rozhodnutí Topolánkovy vlády vybudovat tento obchvat současně zablokovalo stavbu původně plánovaného dvoupruhového obchvatu města, který měl sloužit k řešení místních dopravních problémů.
* Co ministr při jednání s vámi v souvislosti s touto silnicí zdůraznil?
Že spojení, které má navázat v Mikulově na rakouskou dálnici A5, se po roce 2012 stane součástí kapacitního rychlostního spojení od Jaderského moře do Polska. Ve zmíněném roce má být totiž dokončena stavba dálničního spojení do Bohumína a na území Polské republiky.
* Plynou z mezinárodní smlouvy s Rakouskem nějaké sankce, pokud Česká republika bude otálet s výstavbou rychlostní komunikace na hranice?
Žádné přímé sankce neplynou - kromě té zásadní, že nedodržení smlouvy poškodí pověst České republiky jako spolehlivého partnera. Mezinárodní význam naší země není zase tak velký, abychom si mohli dovolit nedodržovat mezivládní dohody bez ohledu na to, jak to budou vnímat ostatní země. Zvláště pak sousední země, od nichž také něco chceme. Nesmíme zapomenout, že Česká republika má zájem prosadit při jednání s rakouskou vládou také některá „svoje" témata a chce, aby to byla úspěšná jednání.
* S jakými hlavními problémy, které se dají řešit na krajské úrovni, se potýká jižní Morava?
Jde například o postupnou optimalizaci sítě středních škol a odborných učilišť v kraji v závislosti na populačním vývoji, snížení nákladů na zdravotnický materiál a léky jejich centralizovaným nákupem pro všechna krajská zařízení apod. Jsou však i takové problémy, na jejichž řešení sami nestačíme, přesto však děláme všechno pro to, aby byly řešeny. Například nezaměstnanost. Kraj pochopitelně nemůže postavit automobilku, ale může založit podnikatelský inkubátor, který ulehčí start malým, začínajícím firmám využívajícím nejnovější poznatky vědy. Takové jsou naše technologické a biotechnologické inkubátory, které jsme vybudovali za desítky milionů korun a jež spravujeme ve spolupráci s našimi univerzitami. Nejde tam o stovky pracovních míst, ale o potenciál, který tyto společnosti uplatní za rok za pět let...
* Může být takový přístup i inspirací pro stát?
Ano, vnímám to jako jedinou šanci naší země, jejíž prosperita nemůže dlouhodobě stavět na montovnách zahraničních společností, ale na průmyslu využívajícím nejnovější technologie a výsledky vědy a výzkumu. Pro to děláme všechno, co můžeme, na takové projekty si dokonce nyní, v době hospodářské krize, půjčujeme.
* Jste spokojen s rychlostí a objemem čerpání evropských dotací v regionu?
Těší mne, že i v loňském, krizovém roce jsme byli v čerpání evropských dotací úspěšní. Především z prostředků Regionálního operačního fondu jsme spolu s Vysočinou, naším partnerem v Regionu soudržnosti Jihovýchod, vyčerpali téměř tři miliardy korun. V letošním roce máme šanci získat ještě víc - čtyři miliardy. Abychom byli schopni tyto prostředky využít, rozhodli jsme se loni vyjednat s Evropskou investiční bankou půjčku do výše dvou miliard korun a získat tak peníze nezbytné na spolufinancování připravených projektů. Kdybychom to neudělali, nebyli bychom schopni evropské zdroje do roku 2013 získat a definitivně bychom o tuto šanci přišli. Nemohu si stěžovat, že bychom v kraji neměli dost projektů. Mnohé z nich nejsou schváleny jen proto, že na ně v Regionálním operačním programu nejsou peníze. Patříme proto k těm krajům, které se přimlouvají za převedení prostředků z resortních operačních programů do regionálních, jež jsou připraveny mnohem rychleji tyto peníze poslat tam, kde jsou potřebné.
* Nelitujete rozhodnutí, že jste se po zvolení hejtmanem vzdal poslaneckého mandátu?
Ne. Učinil jsem je společně se svými nejbližšími za určitých okolností - osobních i pracovních. Pomohl jsem také ČSSD k vynikajícímu volebnímu výsledku v krajských volbách. Tuto funkci vykonávám už půldruhého roku naplno. Nejde to dělat na půl úvazku. Práce hejtmana je mnohem konkrétnější, je mnohem více svázaná s realitou denního života, má mnohem blíž k exekutivě. Jako hejtman přijímáte víc exekutivních rozhodnutí a mnohem rychleji vidíte výsledek své práce, v tom dobrém i špatném. Nepociťuji vzdálení od vrcholné politiky. Jako dříve jsem stále v kontaktu s představiteli parlamentu, vlády, centrálních institucí a orgánů státu, zejména jako předseda rady Asociace krajů si nemohu stěžovat na nějaký nedostatek nadregionálních podnětů.
* Uvažujete o návratu do poslaneckých lavic?
Není to téma, které by mne nyní zaneprazdňovalo víc než cokoli jiného. Nyní jsem plně soustředěn na splnění předvolebních slibů, se kterými jsem se ucházel o mandát krajského zastupitele a o funkci hejtmana Jihomoravského kraje. Již jsem oznámil své rozhodnutí přijmout nabídku vedení ČSSD a pana předsedy Jiřího Paroubka a být jednou z tváří předvolební kampaně strany do parlamentních voleb s odpovědností za oblasti zemědělství, venkova a regionálního rozvoje. V případě volebního vítězství ČSSD jsem připraven nést za tyto oblasti odpovědnost také v centrální politice s akcentem na koordinaci a komunikaci mezi vládou ČR a kraji. Domnívám se, že tato úzká komunikace v oblasti regionální politiky bude významným předpokladem pro úspěšné společné zvládnutí ekonomické krize státem i kraji.
* Pokud byste dostal důvěru voličů i vlastní strany, troufl byste si na funkci ministra zemědělství?
Myslím, že je to předčasná otázka. Ještě nebyly volby, dokonce nebyly ani oficiálně sestaveny a schváleny kandidátky. Zemědělství však je, už vzhledem k charakteru Jihomoravského kraje a jeho ekonomice, odvětvím, jímž se již léta intenzivně zabývám. Věnuji se mu i jako stínový ministr zemědělství ČSSD. K mým prioritám nepochybně patří rozvoj venkova jako celku. Leží mi na srdci, aby nebylo rozprodáváno či přímo rozdáváno takové přírodní bohatství naší republiky, jakým jsou například lesy. Chci také sjednocení kompetencí v oblasti rozvoje venkova. Vždyť nyní se tomu věnují minimálně tři ministerstva. Chci mnohem intenzivnější komunikaci vlády a krajů, společnou definici protikrizových opatření a regionálních i celostátních rozvojových priorit a programů včetně vládní pomoci strukturálně postiženým regionům ČR.
* Čím se v současnosti nejvíce zabývá Asociace krajů ČR, které předsedáte?
Za nejdůležitější výsledek bych označil loňské srpnové memorandum, které nejméně na dalších deset let ukončilo trapné období proseb hejtmanů o přispění vlády na úhradu ztrát z regionální dopravy na železnici. Doprava ovšem není jedinou oblastí, kterou se asociace zabývá. Z poslední doby bych připomněl problematiku čerpání evropských dotačních programů a otázky zdravotnictví. Jako hejtmani jsme v lednu vyzvali vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Nelíbí se nám komunikace s ministerstvem zdravotnictví, které s námi nekonzultuje řadu kroků.
* Umísťujete se na čelných příčkách žebříčků anket důvěryhodností politiků. Co pro vás takové ocenění od lidí znamená?
Samozřejmě jsem rád, když mi lidé tímto způsobem vyjadřují důvěru. Je to velmi zavazující pro práci politika. Podle mne je to tím, že jsem prošel pro každého politika velmi důležitou školou působení na radnici relativně malé obce, kde každé veřejné prohlášení je také pod neúprosnou veřejnou kontrolou. Práce hejtmana je pro mne po letech působení v parlamentu do jisté míry i zkouškou toho, zda nezapomínám. Návratem k situaci, která nutí každého starostu jednat vždy tak, aby druhý, třetí, pátý den po zasedání zastupitelstva mohl spoluobčanům říci „už na tom dělám, už je to splněno". To je základ, na kterém by měl politik stavět i ve vyšších funkcích, má-li být důvěryhodný. A já doufám, že na to nikdy nezapomenu.
* Co si slibujete od dotací pro Vinařský fond?
Vinařství a vinohradnictví se již tisíc let podílí na formování podoby jihomoravské krajiny a zdejší kultury, proto je ho třeba rozvíjet, pominu-li jeho hospodářský přínos. Jistě víte, že možnosti veřejné pomoci kterémukoli odvětví zemědělské výroby v Evropské unii jsou značně omezené. Pro nás má zásadní význam podpora marketingu, reklamy, prezentace jihomoravských vinařů na mezinárodních veletrzích a vinařských soutěžích, podpora pořádání tradičních vinařských akcí přímo v regionu. O to se snažíme a myslím, že se to daří.
* Po vaší nedávné pracovní cestě na Blanensko si čelní představitelé tamější samosprávy pochvalovali, že přivítali hejtmana vůbec poprvé v historii. V čem vidíte hlavní přínos podobných návštěv?
Nejsou to spanilé jízdy. Je to příležitost setkat se především se starosty, ale i s představiteli institucí v daném regionu a na místě si vyslechnout jejich názory na konkrétní problémy. Na místě sledovat, jak ta či ona investice pokračuje, jak je využíváno něco, do čeho kraj vložil prostředky atd. Této míry bezprostřednosti nelze dosáhnout na nějakých oficiálních shromážděních. Je to pro mne příležitost poznat specifika všech dvou desítek tzv. malých okresů. Jezdí se mnou radní odpovědní za problematiku, jež v programu cesty převažuje, takže debaty jsou hodně konkrétní. Nepovažuji to rozhodně za ztracený čas a podle reakcí starostů jsem toho názoru, že také oni vidí užitečnost těchto setkání.
***
Hejtmanovo pozvání na Jižní Moravu
* Z pestré palety památek bych jmenoval hlavně Lednicko-valtický areál, památku pod ochranou UNESCO. Je to důmyslné dílo přírody a člověka, který ji upravil, přizpůsobil a zasadil do ní jako klenoty řadu romantických staveb. Vedle zámků, jež sloužily Lichtenštejnům jako sídla, případně letní rezidence, tu najdeme vítězný oblouk, antický chrám, umělou zříceninu, muslimský minaret, dokonce i technická stavba vodárny u jezu má podobu orientální stavby s maurskými ornamenty. A to nemluvím o umělých tropech v lednickém skleníku! Terén je vhodný pro každého, ale nejlépe si asi vychutnají celý areál cyklisté.
* Navštivte malebné městečko Mikulov, někdejší sídlo Dietrichsteinů, nad kterým se tyčí zámek, Svatý kopeček s křížovou cestou i vápencové skály Pavlovských vrchů. Pro celoroční návštěvu je vhodný Moravský kras, kde je zážitkem jízda lanovkou od vchodu do Punkevních jeskyní k propasti Macocha, plavba na loďce jeskynním labyrintem po ponorné říčce Punkvě, nebo projížďka ekovláčkem.
* Nevynechte královské město Znojmo s hradem tyčícím se nad řekou Dyjí, se slavnou románskou rotundou i s rozsáhlým systémem podzemních sklepů a chodeb, který byl v letošním roce oceněn jako absolutní vítěz turistického portálu CzechTourismu Kudy z nudy.
* Přitažlivá je i nabídka Brna s jeho galeriemi, muzei, divadly, přehlídkou funkcionalistické architektury, hlavně slavnou vilou Tugendhat. Nu a kdo už zavítá do Brna, má to jen, co by kamenem dohodil, na slavkovské bojiště. Návštěvu Mohyly míru nad obcí Prace a expozice v jejím sousedství mohu vřele doporučit.
Foto autor| foto: archiv
Foto popis| Jednou z mnoha významných návštěv jihomoravského kraje byl český prezidentský pár.
Foto popis| Hejtmanův telefonát odstartoval v roce 2009 největší cvičení Integrovaného záchranného systému JM kraje.
O autorovi| text: Petr Novotný
