Vyhledávání
Úvod | O nás | Volná místa | Tiskové centrum | Kontakt

Památnou věž zachrání turisté

Lidové noviny | 13.4.2010 | rubrika: Brno a jižní Morava | strana: 6 | autor: miš

Co s těžní věží? Nastěhujeme do ní permoníky a pod ni hornické bludiště, navrhují v Oslavanech.
OSLAVANY Roky nevyužitá těžní věž někdejšího dolu Kukla v Oslavanech se stane rozhlednou. A díky svému uspořádání dokonce jednou z mála, na jejíž vrchol se bez problémů dostanou i vozíčkáři.
S návrhem na přestavbu věže přišli majitelé oslavanské strojírny, v jejímž areálu stojí. „Je nevyužitá, přitom nádherně stavěná, a nyní dokonce památkově chráněná," podotýká Zdeněk Vévoda, který současně působí ve strojírně a také předsedá Vlastivědnému spolku Rosicko Oslavansko. Třísetletou tradici těžby uhlí v této oblasti by chtěli v nové rozhledně připomínat.
Plány na přestavbu železobetonové věže počítají kromě hornickodůlního muzea i s vybudováním obřího venkovního bludiště imitujícího důlní štoly, jež umožní předvést i simulace závalu a záchrany horníků. A děti by tam viděly permoníky v nejrůznějších podobách a místech – podle indicií, které získají, by hledaly toho „pravého".
Účet za úpravy přesáhne třicet milionů korun, polovinu má pokrýt příspěvek Regionálního operačního programu Jihovýchod. Podmínkou je úpravy dokončit do dvou let.
Zástupci Klubu přátel rozhleden oceňují plánovanou bezbariérovost – takových je minimum, patří k nim například Petřínská rozhledna či ostravská radniční věž.
V Rosicko-oslavanském revíru jsou ještě dvě zachovalé věže – kovovou u dolu Simson ve Zbýšově opravuje tamní radnice, moderní věž dolu Jindřich II. ve stejném městě patří soukromé firmě, ale zatopená jáma pod ní čeká na zasypání.

***

Z těžní věže rozhledna Kukla: po 24 letech dostane novou funkci

Důl Kukla začal fungovat v roce 1865 a po modernizaci na začátku 20. století se stal centrální šachtou jižní části revíru. Těžní věž měří 37 metrů a těžní stroj byl jako první v ČR zabudovaný přímo v ní. Areál dolu byl vymyšlen tak, že inspiroval tvůrce při stavbě komplexu dolů v maďarské Pécsi. V Kukle až v roce 1932 začaly v podzemí koně nahrazovat lokomotivy. Koně měli pod zemí i stáje. V roce 1947 dostal důl jméno Václav Nosek a k těžbě sloužil až do srpna 1973. Potom věž fungovala pro odčerpávání vody a pro větrání, v jejím okolí vznikla strojírna. V roce 1986 překryla jámu železobetonová deska a v roce 2005 ji odborníci zasypali.

Foto popis|

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

zpět na: Monitoring médií 2010

Aktuality

Jiří Běhounek odmítá korupci – ROP Jihovýchod je čistý

(16. 5. 2012) Předseda Regionální rady Jihovýchod a hejtman Kraje Vysočina se důrazně ohrazuje proti údajnému tvrzení senátora Drymla, které dnes citovala některá média, a to, že korupční aféry se bohužel netýkají jen Středočeského kraje. více

DALŠÍCH 243 MILIONŮ KORUN PRO NEZISKOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V REGIONU JIHOVÝCHOD

(25. 4. 2012) Regionální rada Jihovýchod podpoří dotacemi ve výši více než 243 milionů korun celkem 17 nových projektů na rozvoj neziskových služeb. Jedná se o 6 projektů v Jihomoravském kraji a 11 projektů na Vysočině. O podpoře pro neziskové sociální služby rozhodl Výbor Regionální rady Jihovýchod dne 25. 4. 2012. více

Brněnská hvězdárna oceněna jako nejlepší investice roku 2011

(25. 4. 2012) Projekt Přírodovědné exploratorium, který byl podpořen dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod ve výši 32,4 milionů korun, dnes získal prestižní ocenění Nejlepší investice soutěže TOP INVEST 2011. více

Regionální operační programy je potřeba zachovat i v budoucím programovém období

(4. 4. 2012) Regionální operační programy zvládají čerpat peníze z evropských fondů rychleji a lépe než centrální operační programy – to je hlavní argument pro jejich zachování v letech 2014 – 2020, vysvětlili na tiskové konferenci ve středu dne 4. dubna 2012 v sídle KÚ Jihomoravského kraje ředitelé Úřadů regionální rady Severovýchod Zdeněk Semorád a Jihovýchod Artur Zatloukal. více