Ke zpravodajství: FOTO ve Fotobance ID foto: P200911280167001, P200911280167201, P200911280166101
--------------------
Brno/Oslavany (Brněnsko) 20. března (ČTK) - Za dva roky by se mohla prvním návštěvníkům otevřít rekonstruovaná a upravená těžní věž dolu Kukla v Oslavanech na Brněnsku. Věž bude hlavní součástí nové turistické atrakce nazývané Ráj permoníků, který chce vybudovat majitel areálu, Strojírny Oslavany. Ráj permoníků tak bude dalším z projektů, jejichž cílem je připomenutí těžby černého uhlí na území někdejšího Rosicko-oslavanského revíru na Brněnsku. Těžba skončila v roce 1992.
Vzniku areálu nic nebrání poté, co strojírny na projekt dostaly z unijního Regionálního operačního programu (ROP) 14 milionů korun. "Jsme tak vázáni termínem dokončení duben 2012," řekla ČTK Alena Lubasová ze strojíren. Celý projekt bude stát 34 milionů korun, 20 milionů z toho poskytne sama strojírna.
První práce na projektu začnou ještě letos, zřejmě v červenci. Do konce roku chce firma začít a dokončit sanaci těžní věže, která je jednou z dominant Oslavan. Nyní je ve zdevastovaném stavu. Na to také padne značná část celého rozpočtu. Samotná sanace věže bude stát 12 milionů. "Další kroky uděláme příští rok, kdy se provede výstavba a úprava objektu pro potřeby turistické atrakce," podotkla Lubasová. Další hlavní část nové atrakce, bludiště Ráje permoníků, hodlá firma dokončit na jaře 2012.
Ráj permoníků by neměl podle Lubasové sloužit jako místo pro jednu návštěvu, ale jako místo, v němž se propojí interaktivní zábava s kulturou. Lidé, kteří od dubna 2012 areál věže navštíví, by měli mít možnost zúčastnit se interaktivní hry na způsob dřívější televizní soutěže Pevnost Boyard. Děti s rodiči, teenageři i dospělí by hledali indicie a na jejich základě pak "svého" permoníka. "Plánujeme i výstavbu lanového centra. Chceme z toho udělat kulturní a zábavní centrum, aby se zábava potkávala se vzděláváním," podotkla Lubasová.
Věž bývalého dolu Kukla si podle odborníků opravu zaslouží. "Byla to první taková stavba se železobetonovou konstrukcí v Rakousku-Uhersku, která měla těžební stroj v hlavě věže," řekl loni na podzim ČTK předseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Zdeněk Vévoda. Většina těžních věží a dalších důlních staveb v revíru je navíc podle něj již zbouraná.
Na připomínání hornické minulosti regionu se podílejí i samotné obce, spolky a jednotlivci. Jednou z atrakcí je Muzeum průmyslových železnic, které sídlí ve Zbýšově. Historii těžby v Rosicko-oslavanském revíru připomíná muzejní expozice na oslavanském zámku. Revír leží asi 20 kilometrů západně od Brna a patří k nejmenším černouhelným pánvím v Česku. V Oslavanech se započalo s těžbou kolem roku 1755.
Dušan Kütner kš
